Otázka:
Dobrý den,
prosím o sdělení vycházející z údajů ohledně dožití, přibližně do jakého věku je racionální navyšovat si pozdější starobní důchod odložením jeho výplaty.
Za racionální považuji takový výsledek, kdy obdržím do dne své smrti co nejvyšší objem prostředků na starobním důchodu. Vzhledem k tomu, že datum úmrtí není předem jisté, vycházím z průměrného věku dožití.
Děkuji.
Odpověď:
Do kdy se vyplatí práce nad nárok?
Jak možná víte z mých předchozích odpovědí v důchodové poradně, nejsem příznivcem práce nad nárok, ale v současné době spíše doporučuji žadatelům o důchod požádat a příp. pobírat důchod a současně pracovat.
Pokud se někdo rozhodne pracovat tzv. nad nárok, tj. bude vykonávat výdělečnou činnost po dosažení nároku na důchod, pohybuje se obecně návratnost takového počínání mezi 12 a 15 lety. Je přitom jedno, zda nad nárok pracujete 3 měsíce nebo rok, protože čím déle nad nárok pracujete, tím více si sice zvyšujete starobní důchod, ale také tím déle necháváte státu důchody, které byste mohla pobírat.
Průměrný věk dožití je v Česku můžu asi 74 let a u žen 81 let. Vezmeme-li v úvahu, že muži v současné době odchází do řádného starobního důchodu téměř v 63 letech, je téměř nereálné, aby se u muže, který se dožije průměrného věku dožití práce nad nárok vyplatila.
U žen je situace komplikovanější, protože ženy v současné době dosahují důchodového věku mezi zhruba 57. a 62. rokem života (podle počtu vychovaných dětí). Přesný výpočet však nelze provést, protože nikdo neví, jakým způsobem se budou vyvíjet a výpočty valorizace důchodů. Zkusil jsem si však provést orientační propočet, který počítal s průměrnou dvouprocentní valorizací a vyšlo mi, že největší objem důchodů bude vyplacen při zhruba 4leté práci nad nárok. Rozdíly však nebyly velké, maximálně do 7 %, které by byly vyplaceny navíc proti variantě, kdy důchod pobíráte od dosažení důchodového věku.
Při výpočtu by se mělo také uvažovat se současnou a budoucí hodnotou peněz (např. co si za tyto peníze koupíte dnes a co za 20 let).
Průměrný věk dožití je sice pěkná statistická veličina, ale v reálném životě může docházet k velkým rozdílům.
Otázka doplněna:
Děkuji za odbornou odpověď.
Nejsem si jistá, zda jsem správně porozuměla větě:
Pokud se někdo rozhodne pracovat tzv. nad nárok, tj. bude vykonávat výdělečnou činnost po dosažení nároku na důchod, pohybuje se obecně návratnost takového počínání mezi 12 a 15 lety.
Pokud jde o další odstavce, je správný výklad, že u mužů, kteří se dožijí průměrného věku, toto počínání není (z hlediska celkové státem vyplacené částky) racionální nikdy, zatímco u žen, které se dožijí průměrného věku, jsou to 4 roky.
Dále prosím o informaci, jak přibližně se výsledky těchto výpočtů liší podle výše dosahovaných příjmů (mzdy). Je pravda, že čím nižší mzda, tím méně se vyplatí nepobírat důchod po dosažení důchodového věku? Děkuji.
Odpověď doplněna:
Jde o to, že pokud se rozhodnete pracovat nad nárok, necháváte státu důchod, který byste mohla pobírat, ale za to vám stát budoucí důchod o něco málo zvýší. V budoucnu se vám tedy nevyplacené důchody za dobu, po kterou jste pracovala nad nárok, vracejí ve zvýšeném starobní důchodu.
Př.: Mohla byste pobírat důchod 10.000 Kč měsíčně, ale rozhodnete se pro jeden rok práce nad nárok. Státu tedy necháte 120.000 Kč, ale ten vám za to starobní důchod zvedne zhruba o 800 Kč. Návratnost takového počínání je tedy 120.000 / 800 = 150 měsíců, tedy zhruba 12,5 roku. Musíte tedy starobní důchod pobírat alespoň 12,5 roku, aby se vám daný postup vyplatil. To je návratnost, o které jsem mluvil.
Ostatní chápete v zásadě správně – vše je ale relativní, protože skutečně neznáme věk dožití u nikoho z nás.
Výše příjmů nemá na uvedené výsledky zásadnější vliv (snad kromě extrémně nízkých důchodů). Zvýšení důchodu za práci nad nárok se počítá procentem z výpočtového základu. Čím větší důchod důchod byste mohla mít, tím je vyšší i zvýšení důchodu za práci nad nárok, ale tím také přicházíte (necháváte státu) o vyšší částku. Návratnost se tedy pohybuje přibližně ve stejných hodnotách.
