Otázka:
Dobrý den,
Co se rozumí podle §16 odst.3 zák.155/1996 hrubým výdělkem stanoveným pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996 pro OSVČ? V roce 1993 jsem v přiznání k DPFO v §7 uvedl rozdíl příjmů a výdajů 117 tis. , ale na osobním listu důchodového pojištění mám vyměřovací základ ze sam.výděl.činnosti jen 40 tis. Jednalo se o vedlejší činnost.
Děkuji za odpověď.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Platba pojištění OSVČ v roce 1993
Na osobním listě důchodového pojištění je částka, která odpovídá vaší platbě sociálního pojištění. V roce 1993 platilo, že vyměřovací základ musel činit nejméně 35 % z příjmu (myšleno příjmy – výdaje). Z této částky se následně platilo 36 % sociálního pojištění. Aby se vám do důchodu hodnotil vyšší vyměřovací základ, musel byste si tehdy zaplatit vyšší pojištění. Např. pokud byste tehdy zaplatil 36.000 Kč, při výpočtu důchodu by se vám hodnotilo 100.000 Kč.
Otázka doplněna:
Dobrý den,
děkuji za rychlou odpověď. Můžete mi prosím ještě poradit, jaké pravidla pro odvody OSVČ platila v roce 1992, bylo to stejné jako v roce 1993?
Tzv. „podnikatelská odměna“ (max.10.000/měs) pro společníky sro nepodléhala odvodům pojistného a tedy ani nevstupuje do vyměřovacího základu pro výpočet důchodu, myslím si to správně?
Děkuji
(redakčně neupravováno)
Odpověď doplněna:
V roce 1992 ještě sociální pojištění v dnešním slova smyslu neexistovalo. OSVČ si nemusely platit podle výdělku. Minimální roční vyměřovací základ byl 24.000 Kčs a odvádělo se pojistné 25 %, tj. minimálně 500 Kčs měsíčně (6.000 Kčs ročně). Maximální vyměřovací základ byl 120.000 Kčs (při roční platbě 30.000 Kčs).
Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Výplata podílu na zisku dani ze mzdy nepodléhala a proto se nehodnotí.
