Je nutné po přiznání invalidity I. stupně vždy ukončit neschopenku?

Otázka:

Mám po operaci zad dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dne 8. 9. 2014 jsem musel jít na nemocenskou. Současně mě 12. 9. 2014 pozvali před posudkovou komisi, kde mi byl sdělen nárok na I. st. invalidity a že musím do 30 dnů ukončit nemocenskou. Jenže mi zaměstnavatel dal shodou okolností výpověď ve zkušební době k 21. 9. 2014. Za současného stavu, je pro mě výhodnější nerušit nemocenskou – navíc mě čekají vyšetření, lázně a možná ještě jedna operace. Co mám v mé situaci udělat? Přerušení nemocenské na několik dnů a být bez práce – to znamená jít na ÚP (před deseti měsíci mi skončila podpůrčí doba a nemám napracováno na další) nebo si sám hradit pojištění? A pak nastoupit znovu nemocenskou? Měl bych bez zaměstnání na ni nárok? Snažím se najít si nové zaměstnání, ale se současným zdravotním stavem si to neumím představit, navíc potřebuji jet v brzké době do lázní a nejspíš mě čeká ještě jedna operace dle vyšetření, jak už jsem uvedl.

Odpověď:

Je nutné po přiznání invalidity I. stupně vždy ukončit neschopenku?

Pro váš případ jsou zásadní dva následující paragrafy:

§ 65 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění (především poslední věta):
Invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny anebo služebního příjmu nebo náhrady ve výši platu (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí osobě samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění, podle § 23 zákona o nemocenském pojištění v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí, a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Pro účely věty první se za dočasnou pracovní neschopnost nepovažuje dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti, která byla ukončena z důvodu, že pojištěnec byl uznán invalidním pro invaliditu prvního nebo druhého stupně.

A § 57 odst. 1 písm. g) zákona o nemocenském pojištění:
Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že ihned po ukončení dočasné pracovní neschopnosti (30. den po jednání na LPS) vás může ošetřující lékař opět uznat dočasné práce neschopným a vy můžete dále narodit (samozřejmě stále platí pravidlo o délce podpůrčí doby a k trvání dočasné pracovní neschopnosti musí být důvod).

Jak vidíte, situace je tomto případě dost složitá a určitě vám doporučuji vše konzultovat na nemocenském oddělení OSSZ, která vám nemocenskou vyplácí. Důležité však pro vás v tomto případě je, že v nemocenské můžete za splnění podmínek uvedených ve výše uvedených §§ pokračovat.

Uznat dočasně práce neschopným osobu, která není nemocensky pojištěná (zjednodušeně řečeno zaměstnaná) nebo se na ni nevztahuje tzv. ochranná lhůta, která činí 7 dní od skončení pracovního poměru, není možné.

K pracovněprávním záležitostem (ukončení pracovního poměru apod.) se necítím dostatečně kompetentní vyjadřovat.