Otázka:
Dobrý den,
zjistil jsem, že se mi započetlo 45 let a 333 dnů. Důchod jsem stopl. Rád bych to „doklepal“ na 46 let, schází mi tedy asi 33 dnů. Zároveň jsem v okamžiku dovršení důchodového věku (zítra) v pracovní neschopnosti. Počítají se mi tyto následující dny do náhradní doby, abych těch 33 dnů nasbíral? Až teprve pak bych (asi kolem 15.3.) požádal o důchod. Byl by pak na celý zbylý život vyšší. Jsem zaměstnán na dobu neurčitou (hlavní) a zároveň jsem OSVČ (vedlejší). Prosím o radu, jak dále postupovat?
Děkuji předem za jakoukoliv brzkou odpověď.
A přeji pěkný den
Odpověď:
Dosáhl jsem důchodového věku a marodím. Mohu získat další celý rok pojištění?
Doba dočasné pracovní neschopnosti je tzv. odečítanou dobou a po vzniku nároku na starobní důchod se nehodnotí – není možné se „promarodit“ k dalšímu roku pojištění (§ 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.). Zbylou dobu (stačí 32 dní) je tedy třeba napracovat (počítají se kalendářní dny výdělečné činnosti).
Další postup závisí na tom, zda se ještě budete do zaměstnání vracet, zda je nemocenská vyšší než starobní důchod a jak dlouho budete ještě marodit.
Starobní důchodce může pobírat starobní důchod a nemocenskou v tomto rozsahu (70 dní). Dále bych vám doporučil přečíst si tuto odpověď jiné tazatelce – pokud se již do zaměstnání vracet nebudete, nemůžete již získat další rok doby pojištění, ale po dobu výplaty nemocenské si zajistíte vyšší příjem (nemocenskou i důchod).
V případě, že se budete do zaměstnání vracet, je pro vás nejvhodnější následující postup (trochu složitější, ale nejvhodnější). Dopředu upozorňuji, že ČSSZ může vyřízení poměrně dlouho trvat a i několik měsíců můžete být bez důchodu:
Opět je třeba si požádat o starobní důchod v souladu s výše odkazovanou odpovědí (tj. buď k datu dosažení důchodového věku, příp. 70 dní zpětně od ukončení nemocenské). Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti je třeba požádat o zastavení výplaty starobního důchodu (pozor, není možné žádat zpětně –§ 120 zákona č. 582/1991 Sb), napracovat 32 dní a opět požádat o uvolnění výplaty starobního důchodu (to zase není možné dělat dopředu). Tímto postupem si zajistíte, že po dobu nemoci budete současně pobírat starobní důchod společně s nemocenskou a následnými 32 dny si zajistíte vyšší důchod (získáním dalšího roku pojištění). Je pochopitelně třeba počítat s jistou dobou návratnosti – vzdáte se důchodu na 32 dní, abyste ho měl do budoucna vyšší.
Otázka doplněna:
Dobrý den,
MÓOOC děkuji za perfektní odpověď. Udělal jste mi velkou radost. Chtěl jsem přerušit neschopnost a odejít na dovolenou, abych získal těch 32/33 dnů.
Dovoluji si mít doplňující otázky, abych něco neprošvihl. Moc nerozumím pojmům – nelze žádat zpětně, nelze žádat dopředu.
Teď mám vše zastaveno, když jsem se z výměru dozvěděl o 333 dnech (schází 32, či 33 dnů? Je přestupný rok … to ale není podstatné). Plánuji návrat do zaměstnání.
9.2. – nárok na důchod, teoreticky 10.4. ukončení neschopnosti. „Dokdy“ a s jakým požadavkem se mám obrátit na OSSZ?
Var. 2 – ukončení neschopnosti 9.6., tedy po více než po 70 dnech. Předpokládám tedy stejný postup, ale v době 71.den-konec pracovní neschopnosti budu pobírat jen důchod. Správně? A pak zase mohu napracovat těch 32/33 dnů.
Děkuji ještě jednou za vše.
A přeji pěkný den
PS
Čistě teoreticky: Dva lidé, jeden se narodil 25.8., druhý třeba 2.9. Ve stejném roce. Oba prožili, vystudovali tutéž VŠ, všechny příjmy měli stejné, odešli do penze v den, kdy měli nárok. Umřeli na své narozeniny ve svých 85 letech. Je pravdou to, že ten narozený 2.9. „pobral“ za svůj pobyt v důchodu asi o 60.000 Kč méně?
I tak mají lékaři a architekti trošku smůlu, i když se na studiu neflákali.…
Odpověď doplněna:
Jeden rok pojištění je 365 dní (§ 34 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb.) – v přestupném roce tedy získáte jeden rok a jeden den pojištění, ale to, že je letos přestupný rok neznamená, že musíte získat 366 dní pojištění.
Příliš nerozumím tomu, co znamená, že „máte vše zastaveno“? Pokud nemáte o starobní důchod požádáno a počítáte s tím, že nebudete marodit déle než 70 dní od dosažení důchodového věku (jak uvádíte např. do 10. 4. 2016), můžete si o důchod požádat již nyní. Před koncem neschopenky se dostavte na OSSZ a požádejte o zastavení výplaty důchodu (k tomu slouží bod 1 oddílu D této žádosti) – vyplnit si ji můžete sám, příp. s vám tuto žádost vyplní na vaší OSSZ. Až 32 dní odpracujete, požádáte si na vaší OSSZ o úpravu důchodu a uvolnění jeho výplaty (bod 2 stejné žádosti). V té době zřejmě ČSSZ ještě ani důchod nezastaví, ale vše by měla následně dodělat (proto jsem psal, ať se přípravíte na dlouhé čekání)
V případě, že myslíte, že budete marodit déle než 70 dní, je vhodné počkat a požádat o důchod s datem, které se spočítá tak, že od konce neschopenky odečtete 69 dní. Vaše varianta č. 2 je správně, ale pokud máte nemocenskou vyšší než důchod, je vhodnější tento postup (konec neschopenky – 69 dní). Pak už se postupuje stejně, jak je uvedeno výše (zastavení a uvolnění výplaty)
Zpětně a dopředu: Např. pokud skončíte neschopenku k 10. 4. 2016 a od 11. 4. 2016 nastoupíte do zaměstnání s tím, že i od 11. 4. 2016 budete chtít požádat o zastavení výplaty, musíte o zastavení výplaty důchod požádat nejpozději 11. 4. 2016 – nemůže zažádat (přijít na OSSZ) např. 15. 4. 2016 (resp. můžete, ale ne zpětně k 11. 4. 2016, ale až od 15. 4. 2016). Až 32 dní napracujete, můžete si o uvolnění výplaty důchodu požádat (zpětně po 32 odpracovaných dnech).
K vaší doplňující otázce:
Dříve narozený mohl nastoupit do školy o jeden rok dříve, čímž mohl získat o jeden rok doby pojištění více a tím i vyšší důchod – důvod je ale nasnadě – pracoval (přesněji byl pojištěn) o jeden rok déle. Pak už ale nemůže jít o dva naprosto totožné případy. Studium po 18. roce věku se hodnotí na 80 % a nejvýše v rozsahu prvních 6 let tohoto studia. Pokud by oba nastoupili do školy ve stejný den i rok (a i celý průběh pojištění by byl stejný), byl by stejný i důchod. Tato konstrukce zřejmě naráží na to, že by starší získal o rok pojištění méně (protože by odešel do důchodu dříve), ale tomu se dá snadno zabránit posunutím data přiznání (stejně jako to děláte vy). Pokud by do důchodu odešli dva muži, kteří se vyučili (učení se ani po 18. roce na 80 % nekrátí) a celý život pracovali a oba odešli k dosažení důchodového věku (např. 63 let), tj. k 25. 8. a 2. 9., měli by oba důchod naprosto stejný. Díky přestupným rokům (kdy se přestupný rok počítá jako 1 rok a 1 den) by i ten narozený dříve získal stejný počet celých let pojištění. Tímto se moc netrapte – je to o dost složitější, než se na první pohled může zdát.
