Otázka:
Dobrý den, měl bych dotaz na výpočet starobního důchodu. V letošním roce se chystám požádat o starobní důchod a zajímalo by mě, jak se bude vypočítávat? Po základní škole jsem nastoupil na tři roky do učení a pro stejný podnik, pro který jsem se učil, jsem poté i nadále pracoval až do roku 1991. Poté jsem byl zhruba půl roku na úřadu práce a od ledna 1992 až do dnešního dnešního dne pracuji u druhého zaměstnavatele. Můžete mi, prosím, poslat nějaké informace k výpočtu starobního důchodu? Z čeho se mi bude důchod počítat? Jsou rozhodující nejlepší výdělky v posledních letech? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Výpočet starobního důchodu
Výpočet starobního důchodu se provádí z dob pojištění získaných od ukončení povinné školní docházky a ze všech výdělků (přesněji vyměřovacích základů) od roku 1986. Velmi vám doporučuji přečíst si článek o starobním důchodu a poté začít rozcestníkem pro budoucí starobní důchodce. Zde naleznete všechny potřebné informace k odchodu do starobního důchodu a k jeho výpočtu, včetně toho,jak se při výpočtu starobního důchodu hodnotí doba evidence na úřadu práce.
Starobní důchod si můžete spočítat na kalkulačce – na této stránce také naleznete vysvětlení výpočtu.
Pokud byste si s něčím ve výpočtu důchodu nevěděl rady, můžete se na mě obrátit prostřednictvím této důchodové poradny.
Zákonná úprava
§ 33 a § 34 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
§ 33
(1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 2 400 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.
§ 34
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle jiného právního předpisu37), (dále jen „důchodové spoření“), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé. Náhradní doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod se pro účely stanovení výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první přičítají k té době pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, popřípadě nezískal-li pojištěnec tuto dobu pojištění, se považují za tuto dobu. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a e) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.