Výpočet doby pojištění: Je možné ji spočítat z počtu evidovaných dní uvedených na IOLDP?

Otázka:

Dobrý den,
narodil jsem se 29.4.1956 a měl bych odejít do starobního důchodu 29.10.2019. Můj poslední pracovní poměr jsem ukončil k 31.12.2015, nyní jsem evidován na Úřadu práce. K 31.12.2015 jsem měl celkový počet evidovaných dní 16148 tzn. 44 let a 88 dní, náhradní dobu pojištění 1 557 dní tzn. 4 roky a 97 dní, z toho bylo 101 dní náhradní doby jako nezaměstnaný ( 6.8.2007-14.11.2007). Plánuji, že bych byl 11 měsíců nezaměstnaný s pobíráním podpory a pak 3 roky nezaměstnaný bez pobírání podpory. Bude se mi, prosím, započítávat do evidovaných dní celá doba od 1.1.2016 do 29.10.2019 nebo jen její část? Kolik budu mít k 29.10.2019 evidovaných dnů resp. let? Předpokládám, že při výše uvedeném scénáři se mi nebude důchod krátit. Na svém výpisu mám uvedeno také 45 neevidovaných dní. Má smysl dohledávat příčiny neevidence a zkoušet tyto dny doevidovat nebo tento počet dní nemá velký význam na výpočet důchodu?
Manželka by měla jít do starobního důchodu v 27.1.2017. S největší pravděpodobností ukončí pracovní poměr k 31.5.2016. Je pro ni výhodnější být od 1.6.2016 do 27.1.2017 evidovaná na Úřadu práce jako nezaměstnaná a pak odejít do starobního důchodu nebo odejít do předčasného důchodu? Děkuji předem za odpověď.

Odpověď:

Výpočet doby pojištění: Je možné ji spočítat z počtu evidovaných dní uvedených na IOLDP?

Abych vám mohl spočítat získanou dobu pojištění, nestačí mi údaje o celkovém součtu evidovaných dní, které jste zřejmě získal z informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), ale je třeba znát průběh pojištění (od kdy do kdy trvalo studium, zaměstnání, evidence na úřadu práce s podporou a bez atd.). Některé náhradní doby pojištění se totiž hodnotí plně, některé pouze na 80 % a omezeném rozsahu a na IOLDP nejsou uvedeny součty dob pojištění, ale prostý součet dob (což je rozdíl).

Pokud jste v době první evidence na úřadu práce po celou dobu pobíral podporu v nezaměstnanosti, bude se vám nyní opět hodnotit doba pobírání podpory v nezaměstnanosti (11 měsíců) a další tři roky evidence bez podpory. V případě přiznání starobního důchodu k datu dosažení důchodového věku se vám skutečně nebude starobní důchod krátit, nicméně nepovažuji za příliš vhodné “čekat” na úřadu práce bez podpory na dosažení důchodového věku v době, kdy již můžete pobírat předčasný starobní důchod. Pokud by byl předčasný starobní důchod např. 10.000 Kč měsíčně, tak za tři roky “přijdete” o 360.000 Kč, které byste mohl mít na předčasném důchodu vyplaceny. Když počkáte na řádný starobní důchod, můžete ho pobírat ve výši např. 13.000 Kč, tedy o 3.000 Kč vyšší. Návratnost čekání na dosažení důchodového věku je tedy 360.000 / 3.000, tj. 120 měsíců, tedy 10 let. Částky uvádím imaginární, ale návratnost se vždy bude pohybovat zhruba v této délce.

Při výpočtu důchodu se hodnotí celé roky pojištění – 45 dní pojištění, které byste doložil, tedy může, ale pravděpodobněji nemusí ovlivnit počet získaných let pojištění a tím i výši vašeho starobního důchodu. To je možné zjistit výpočtem, na který se ptáte v úvodu. Jestliže chybějící doba zasahuje do rozhodného období (od r. 1986), tj. období, kdy se hodnotí i vyměřovací základy (výdělky), mohly by doložené výdělky výpočet důchodu dále ovlivnit – půjde však maximálně o několik málo desetikorun.

Pokud bude mít manželka nárok na podporu v nezaměstnanosti, je obecně vhodné využít podporu a počkat na snížení krácení. Jestliže je podpora v nezaměstnanosti nižší, než by byl přiznaný předčasný důchod, je třeba opět počítat s určitou dobou návratnosti, která záleží na výši podpory a výši důchodu – čím vyšší podpora, tím kratší návratnost.