Otázka:
Dobrý den,
moje vstupní údaje jsou následující: datum narození 15.6.1958, vznik nároku na starobní důchod 15. duben 2022, vznik nároku na předdůchod 15. duben 2017, možnost odchodu do předčasného starobního důchodu 15. červen 2018, od 1.6.2019 chci začít čerpat předčasný důchod (při 12-ti devadesátidenních obdobích).
Prosím o zpracování Vašich odpovědí na moje tři následující dotazy:
1. Mohu si při žádosti o předčasný starobní důchod (od 1.6.2019) požádat o vyloučení pětiletého období (2009 až 2013), kdy jsem jako OSVČ měl platby sociálního pojištění pouze v minimální výši?
2. Mohu si při žádosti o předčasný starobní důchod (od 1.6.2019) požádat o vyloučení období dvaceti měsíců (od 1.10.2015 do 31.5.2017), kdy budu mít jako jediný zdroj příjmů podléhajících důchodovému pojištění dohodu o pracovní činnosti na zkrácený úvazek s minimálním měsíčním výdělkem 2.500,-Kč?
3. Od 1.6.2017 do 31.5.2019 mám v plánu čerpat dvouletý předdůchod s přivýdělkem bez příjmů podléhajících důchodovému pojištění (dohodu o provedení práce do 10tis/měs). Současně si chci při čerpání předdůchodu platit dobrovolné důchodové pojištění v minimální výši a chci také požádat o vyloučení této doby při žádosti o předčasný starobní důchod (od 1.6.2019). Mám dotaz jestli takto získám i dvouletou dobu pojištění (tzn. jestli se mi zvýší počet let pojištění ke dni 31.5.2019 o dobu, kdy budu čerpat dvouletý předdůchod).
Děkuji předem za Vaši ochotu a vstřícnost při zpracování odpovědí na moje tři výše uvedené otázky.
Odpověď:
Je možné požádat o vyloučených nízkých výdělků při výpočtu důchodu?
Obecně mají výdělky přednost před vyloučenou dobou. O vyloučení výdělků při stanovování osobního vyměřovacího základu k výpočtu důchodu si můžete požádat v případě, že se tyto výdělky kryjí s dobou, kterou je možné hodnotit jakou vyloučenou. Např. když osoba pečuje o dítě do 4 let věku (jedná se o náhradní dobu, která se vylučuje) a současně by byla na částečný úvazek zaměstnaná. Pak by bylo možné tyto nižší výdělky vyloučit. Vám se však doby uvedené v bodech 1 a 2 s žádnou dobou, kterou by bylo možné vyloučit, nekryly (resp. nebudou krýt), proto si je nemůžete nechat vyloučit.
Pobírání předdůchodu je vyloučenou dobou. Pokud si současně budete platit dobrovolné důchodové pojištění, budou mít vyměřovací základy z dobrovolného důchodového pojištění přednost před vyloučenou dobou předdůchodu. Vy si však můžete požádat o vyloučení těchto „výdělků“ (vyměřovacích základů). Toto nemá žádnou souvislost s hodnocením doby placení dobrovolného důchodového pojištění jako doby pojištění (doba vám bude stále hodnocena).
Zákonná úprava
§ 16 odst. 4 až 8 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
(4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby
a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,
b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,
c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5) a výkonu civilní služby,
e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) a e),
f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a h),
h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,
ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,
i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,
j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem,
k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
(5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.
(6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) uvedená v § 11 odst. 3 písm. b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.
(7) Jestliže zaměstnavatel pojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu
a) zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce,
b) zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce,
c) nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce.
(8) Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až k) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis
