Existuje možnost platit si dobrovolné důchodové pojištění v Česku i ve Velké Británii?

Otázka:

Principu výpočtu teoretické výše důchodu jak popisujete rozumím (zohlednění celé doby pojištění ČR + UK, i násobení koeficienty nárůstu pro získání aktuální hodnoty peněz v daném roce), jediné co mě na tom troche mate je způsob výpočtu průměrného denního indexovaného výdělku, resp. proč? To co píšete:
——————————–
‘’…Průměrný denní indexovaný výdělek se spočítá jako součet vyměřovacích základů vynásobených příslušnými koeficienty, který vydělí počtem dnů, ve kterých byly použité vyměřovací základy získány…’’
——————————–
– je přeci průměrný denní příjem, tedy suma ročních vyměřovacích základů z ČR, podělená počtem dnů kdy placeno pojištění s odečtením vyloučených dnů (kde roční vyměřovací základ je vyměřovací základ v tom kterém roce, vynásobený příslušným koeficientem nárůstu):
Průměrný denní příjem Pd = suma RVZr / (počet dnů kdy placeno pojištění – vyloučené dny)
Jestli tomu rozumím dobře, tak z tohoto průměrného denního příjmu z ČR (což je tedy průměrný denní indexovaný výdělek pro výpočet za dobu v UK) se zpětně vynásobením příslušným počtem odpracovaných dnů v tom kterém roce pobytu v UK získají vyměřovací základy pro všechny roky práce v UK, a tyto vyměřovací základy pak vynásobí příslušnými koeficienty nárustu čímž se získají roční vyměřovací základy za práci v UK.
Poté se znovu vypočte průměrný denní příjem Pd, ovšem tentokrát zohledňující celou dobu rozhodného období (ČR + UK):
Pd = suma RVZr / (počet dnů kdy placeno pojištění – vyloučené dny)
A z toho se pak získá osobní vyměřovací základ a výpočtový základ.
Jak ale píšete, výše průměrného denního příjmu Pd (ČR + UK) bude podle téhle kalkulace prakticky totožná s výší průměrného denního příjmu při uvažování jen pojištění z ČR, tudíž trochu mi uniká smysl proč to takhle komplikovat, nicméně rozumím, že taková je norma – jestli jsem tedy ten postup výpočtu pochopil správně.

S ohledem na poznámku v minulém dotazu ohledně výhodnosti doplatit si případné kratší období možným dobrovolným důchodovým pojištěním (minimální výše) až v roce odchodu do důchodu:
——————————–
‘’…OBZP v ČR, placeno dobrovolné důchodové pojištění – příjmy fakticky 0Kč, ale pro hodnoty vyměřovacích základů (z1–z6 v tabulce níže) je nutné brát výši příjmů ze kterých by se pojištění hradilo. Dobrovolné důchodové pojištění je 28% z tohoto příjmu, přičemž ze zákona nejnižší minimální výše příjmu pro účely dobrovolného pojištění je 1/4 aktuální průměrné mzdy. Placení minima však bude kazit osobní vyměřovací základ, proto pokud toto jen pro vykrytí kratší doby, tak nejlépe hradit až v roce odchodu do důchodu, kdy tento rok se už pro výpočet nezohledňuje…’’
———————————
– došlo asi k nedorozumění, protože jsem to blíže nevysvětlil. Měl jsem na mysli situaci, kdy mi bude do 35 let doby pojištění (35 celých let) chybět řekněmě 90 dnů, a datum mého odchodu do důchodu bude kdykoli od 20.3.2037. Pokud bych, jakožto OBZP, si těch 90 dnů uhradil už v roce 2036, bude mi to kazit osobní vyměřovací základ (OVZ) – s ohledem na nízkou výši jen 1/4 aktuální průměrné mzdy ze které se minimální výše dobrovolného pojištění vyčísluje (rok 2036 se do výpočtu OVZ ještě počítá). Pokud si ale těch 90 chybějících dnů uhradím až v roce odchodu do důchodu 2037, tento nízký ‘příjem’ už mi OVZ nijak neovlivní, protože rok 2037 se již do výpočtu nezahrne (i když ten rozdíl bude pravděpodobně jen nepatrná částka).
To, že bych si v roce 2037 mohl zpětně doplácet dobrovolné pojištění za rok třeba 2030 mě ani nenapadlo. Pokud jsem pochopil správně, tak pakliže se placení dobrovolného pojištění netýká žádného specifického období, mohu si doplatit max. jeden rok zpět před podáním přihlášky, a maximální délka placení dobrovolného pojištění (bez specifického důvodu) je omezena na dobu 15 let. Děkuju ale za ten odkaz vysvětlující devalorizaci.

Ještě mě napadla jedna věc. Čistě teoreticky, budu-li v ČR jakožto OBZP, existuje nějaká právní úprava či zákon na české straně, znemožňující platit si dobrovolné důchodové pojištění (na státní důchod) v UK? Tedy že bych měl vice roků, za které bych pak dostával úměrně vyšší podíl důchodu z UK. Jestli toto umožňují i britské normy (platit dobrovolné pojištění na důchod z jiné země) si ještě ověřím, ale myslím by to mělo jít.

Předem děkuju za odpověď.

(redakčně neupravováno)

Odpověď:

Existuje možnost platit si dobrovolné důchodové pojištění v Česku i ve Velké Británii?

U vyměřovacího základu zhodnoceného v době, kdy jste byl pojištěn v UK jde o to zajistit, abyste nebyl poškozen při výpočtu českého důchodu tím, že byste neměl zhodnoceny žádné vyměřovací základy. U nás bych za jednodušší považoval využití vyloučené doby, ale koordinační nařízení v této věci platí v celé EU a několika dalších státech a prakticky každá země má výpočet důchodu odlišný (a to zcela zásadně). Tímto způsobem se tedy zřejmě našla možnost, kterou je možné “napasovat” na různé důchodové systémy a v principu zajišťuje totéž, tj. nezhoršení průměru z tuzemských výdělků.

S dobrovolným důchodovým pojištěním byste měl pravdu v případě, že by doba, kterou byste doplácel, byla “krytá” vyloučenou dobou. Pokud by tomu tak nebylo, tak by vám i nízký vyměřovací základ z dobrovolného důchodového pojištění důchod zvýšil (zcela nepatrně), protože nízký vyměřovací základ je stále více než nulový (bez vyloučené doby). Pokud budete BOZP, tak se o vyloučenou dobu jednat nebude.

Obecně v rámci EU platí zamezení dvojímu pojištění (nikdo by neměl být současně pojištěn ve dvou státech EU). Nicméně toto platí proto, aby pojištěnec nemusel odvádět pojištění ve dvou státech. Vámi uvedené konstrukci žádná česká právní úprava nebrání (alespoň o ní nevím).

Otázka doplněna:

Tak teď už v tom mám zmatek úplný. Podle mě je to právě naopak, pokud by doba doplácená dobrovolným pojištěním byla dobou vyloučenou, potom by i nízký vyměřovací základ důchod trochu navýšil, protože suma ročních vyměřovacích základů (RVZ) z rozhodného období by se zvýšila, ale dělilo by se pořád stejným počtem dnů jako bez doby dobrovolného pojištění. Doba placení dobrovolného pojištění však nemůže být dobou vyloučenou (jak sám píšete), protože by to ani nedávalo smysl. Smysl to má u doby studia, kde příjmy a tedy i vyměřovací základy jsou nulové, tudíž tyto dny jsou z rozhodné doby vyloučeny, právě aby nulové příjmy nekazily OVZ, kdyby se suma RVZ dělila dobou, která by zahrnovala i dobu studia.

A ze stejného důvodu mi i nízký ‘příjem‘ (8709Kč pro rok 2020), ze kterého se vyčísluje minimální výše dobrovolného pojištění 0,28*8709=2439Kč (kterou hradím), bude kazit OVZ, protože měsíční příjmy z ostatních let zaměstnání v ČR (po přepočtu na současnou hodnotu peněz) byly a budou vždy vyšší než 1/4 průměrné mzdy 8709Kč.

Nejjednodušší bude asi demonstrovat situaci na zjednodušeném modelovém příkladu. Předtím ale ještě jen shrnu základní fakta, abych se ujistil, že mé výchozí předpoklady jsou správné:

1)
Předpokládám, že zkratka BOZP kterou používáte, znamená osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

2)
Budu-li OBZP platící dobrovolné pojištění, NEJEDNÁ se o dobu vyloučenou, tudíž jak nenulové vyměřovací základy z tohoto období (8709Kč měsíčně při placení minimální výše důch. pojištění pro rok 2020), tak i tato doba budou použity při výpočtu OVZ.

3)
Budu-li OBZP neplatící dobrovolné pojištění, nehodnotí se žádný vyměřovací základ ani vyloučená doba, tedy je to doba, která se do vyměřovacího základu nepočítá, jak jste psal v odpovědi z 6. července na jeden z mých předchozích dotazů:

Pokud bude BOZP, půjde o vyloučenou dobu?


———————–
‘’…Pokud bych byl v ČR nějakou dobu jako OBZP, platil si jen povinné zákonné zdravotní pojištění, ale dobrovolné důchodové pojištění ne, potom tato nepojištěná doba se mi samozřejmě nebude počítat do doby pojištění na důchod, ale neměla by mi ani snižovat osobní vyměřovací základ, protože se bude jednat o dobu vyloučenou, je to tak?…’’

‘’…Pokud budete BOZP, uvedená doba nebude vyloučenou dobou. Jaké doby jsou vyloučenou dobou, je uvedeno v § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. V uvedené době by se vám nehodnotil žádný vyměřovací základ ani vyloučená doba…’’
———————–
Jinými slovy budu-li v daném kalendářním roce např. prvních 11 měsíců (leden – listopad) OBZP platící minimální výši dobrovolného pojištění, a prosinec OBZP neplatící dobrovolné pojištění, bude můj RVZ pro rok 2020 (a rok odchodu do důchodu 2021): 11*8709 = 95799Kč (popř. ještě násobený koeficientem nárůstu 2021_2020), a počet dnů z tohoto kalendářního roku které budou uvažovány při výpočtu OVZ bude 335 (1.1.2020 – 30.11.2020), nikoli 366.

Jednoduchý modelový případ:
Budu uvažovat příjmy ve výši průměrné mzdy v každém roce, aby mi to po znormování vynásobením příslušnými koeficienty nárůstu dalo RVZ přibližně stejné pro všechny tyto roky, řekněmě 34835Kč * 12 = 418020Kč, kdyby se jednalo o přiznání důchodu v roce 2021 (zanedbávám koeficient nárůstu 2021_2020, ale to pro demonstraci není důležité). V tabulce níže proto pro zjednodušení uvádím už jen znormované RVZ.
Celkem 10 celých roků zaměstnání v ČR (200-2004, 2021-2025), 10 čistých roků náhradní doba za studia v ČR (už se zohledněním 80% krácení po 18. roce věku), mezi tím cestování (neplacení důch. pojištění) a zaměstnání v UK, zbytek od roku 2026 OBZP v ČR, neplatící dobrovolné pojištění, i když mi do 35 let doby pojištění (ČR + UK) stále chybí řekněme 11 měsíců.Těchto 11 měsíců později vykryju formou dobrovolného pojištění v ČR. Rok odchodu do důchodu prosinec 2037 (pro zjednodušení jako by rok 2037 byl rok 2020 s ohledem na hodnotu peněz).
2 scénáře – jednou těch 11 měsíců dobrovolného pojištění zaplatím v r. 2036 (rok 2036 je v rozhodném období, příjmy z tohoto roku OVZ ovlivní), podruhé v r. 2037 (rok odchodu do důchodu 2037 už není do rozhodného období zahrnut, příjmy z tohoto roku už OVZ neovlivní). Dobou práce v UK nebudu výpočet OVZ komplikovat, protože toto období OVZ prakticky neovlivní. Studium do výpočtu také nezahrnuju, protože se jedná o vyloučenou dobu s nulovými vyměřovacími základy, tudíž na výpočet OVZ nemající vliv.

Dobrovolné pojištění hrazeno v r. 2036 (1.1. – 30.11.)
********************************************
Rok —– Dny pojištění —– Roční vyměřovací základ (RVZr)
********************************************
—————————————————-
2000 ———- (366) ————— 418020
2001 ———- (365) ————— 418020
2002 ———- (365) ————— 418020
2003 ———- (365) ————— 418020
2004 ———- (366) ————— 418020
—————————————————-
2021 ———- (365) ————— 418020
2022 ———- (365) ————— 418020
2023 ———- (365) ————— 418020
2024 ———- (366) ————— 418020
2025 ———- (365) ————— 418020
—————————————————-
2036 ———- (335) ————— 95799 (období 1.1. – 30.11.)
—————————————————-
Celkem ——- (3988) ————- 4,275,999

Průměrný denní příjem Pd = 4275999 / 3988 = 1072,2164
OVZ = Pd * 30,4167 = 32613 Kč

Dobrovolné pojištění hrazeno v r. 2037 (1.1. – 30.11.)
********************************************
Rok —– Dny pojištění —– Roční vyměřovací základ (RVZr)
********************************************
—————————————————-
2000 ———- (366) ————— 418020
2001 ———- (365) ————— 418020
2002 ———- (365) ————— 418020
2003 ———- (365) ————— 418020
2004 ———- (366) ————— 418020
—————————————————-
2021 ———- (365) ————— 418020
2022 ———- (365) ————— 418020
2023 ———- (365) ————— 418020
2024 ———- (366) ————— 418020
2025 ———- (365) ————— 418020
—————————————————-
Celkem ——- (3653) ————- 4180200

Průměrný denní příjem Pd = 4180200 / 3653 = 1144,3197
OVZ = Pd * 30,4167 = 34806 Kč

Při uhrazení 11 měsíců dobrovolného pojištění v roce 2036 mi vychází OVZ = 32613Kč, pokud placeno až v roce 2037 pak OVZ = 34806Kč. Rozdíl je poměrně velký, protože v daném příkladu je jen 10 roků zaměstnání v ČR, takže ten jedenáctý rok (2036) kdy ‘hrubá mzda’ je jen 8709Kč, hodně pokazí OVZ. Jestli je můj výpočet mylný, potom kde ale dělám chybu, a jak by to mělo být správně?

Předem děkuju za odpověď.

(redakčně neupravováno)

Odpověď doplněna:

Ano, myslím OBZP. BOZP je “trochu” něco jiného a v hlavě mi to nějak přeskočilo.

Chybu děláte v tom, jak počítáte OVZ. Nemůžete měnit počet dní v rozhodném období, kterými dělíte úhrn ročních vyměřovacích základů. Tento počet je jasně daný (je to počet dní v rozhodném období) a snižuje se pouze o vyloučené doby. Pokud by rozhodné období bylo od roku 1991 do roku 2036, pak půjde o 16802 dní mínus vyloučené doby.

Z “odpracovaných dní” se počítá pouze průměrný denní indexovaný výdělek, který ale slouží pouze k “doplnění” výdělků u zahraničních dob pojištění. OVZ se takto nepočítá – § 16 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. V tom zřejmě došlo k mýlce.

Pokud to tedy zcela zjednoduším a uvedu příklad pouze s jedním rokem rozhodného období, tak pokud si zaplatíte 11 měsíců s vyměřovacím základem 10.000 Kč měsíčně a jeden měsíc bude nepojištěn, tak OVZ by činil 110.000 / 365 x 30,4167, tj. 9.167 Kč, ne 10.000 Kč.