Otázka:
Dobrý den,
dostal jsem výměr starobního důchodu za práci nad nárok. Překvapilo mne, že do vyloučené doby (jinde samozřejmě nárok není) nebyly zahrnuty zbylé 3 měsíce evidence na ÚP bez podpory po nároku na důchod. Podařilo se mi totiž znovu získat práci u původního zaměstnavatele, kterou jsem teď po 4,5 letech bez pobírání důchodu (práce „na procenta“) ukončil. Tím došlo ke snížení mého osobního vyměřovacího základu za léta 1986-2014. Přitom za uvedených 92 dnů bych měl nárok na 3 důchody v řádu několika desítek tisíc, o které jsem takto nežádal. Postupovala ČSSZ správně?
Pokud ano, mohu zpětně požádat o výpočet důchodu od 1. 3. 2011 (méně než 5 let dozadu) s tím, že od 1. 6. 2011 do 30. 11. 2015 přeruším jeho vyplácení a budu pracovat „na procenta“? Od 1. 12. 2015 bych pak požádal o přepočet důchodu. Upravuje se OVZ a VPZ (podle pravidel z roku 2011 nebo 2015?) nebo se jen navyšuje procentní výměra?
Předem velice děkuji za odpověď.
Evidence na úřadu práce po nároku na starobní důchod a vyloučená doba
Odpověď na váš úvodní dotaz nalezneme v § 16 odst. 4 písm. g zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a h).
V § 5 odst. 2 písm. a) téhož zákona je pak uvedeno:
Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.
Z výše uvedeného vyplývá, že postup ČSSZ je správný – dobu evidence na ÚP bez podpory lze jako vyloučenou dobu hodnotit pouze před dnem vzniku nároku na důchod.
O změnu data přiznání důchodu můžete požádat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o důchodu (§ 86 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.). Zpětně však požádat o přerušení výplaty starobní důchodu na období, které zmiňujete, není možné (§ 120 zákona č. 582/1991 Sb.).
Osobní vyměřovací základ (OVZ) a následně výpočtový základ se počítá podle podmínek platných ke dni přiznání důchodu. Pokud jste požádal o přiznání starobní důchodu k datu v roce 2015, byl spočítán podle podmínek platných v r. 2015. Jestliže byste požádal o důchod s datem přiznání v r. 2011, byl by spočítán podle tehdy platných podmínek. Datum dosažení důchodového věku není pro stanovení výše uvedeného rozhodující.
Otázka doplněna:
Dobrý den, pane Maříku,
moc děkuji za rychlou a obsažnou odpověď, i když mne právě moc nepotěšila.
Rozhodnutí je ze dne 9.12.2015 a převzal jsem ho 11.12.2015. Takže mám čas
na námitky do 11.1.2016 (?)
Existuje tedy řada možností:
1) požádat o změnu termínu přiznání důchodu na 1.3.2011 a o zpětnou výplatu
důchodů do 30.11.2015; výpočet OVZ z rozhodného období 1986-2010, VPZ s limity 100%, 30% a 10% podle pravidel roku 2011 platných před 28.9.2011
2) požádat o změnu termínu přiznání důchodu např. na 1.12.2011 (3×90 dnů práce „na procenta“ = 4,5%) a o zpětnou výplatu důchodů do 30.11.2015 výpočet OVZ z rozhodného období 1986-2010 (odpadá problém vyloučené doby 1.3. – 31.5.2011); VPZ s limity 100%, 26% a 13% podle pravidel roku 2011 platných po 30.9.2011
3) požádat o změnu termínu přiznání důchodu např. na 2.3.2015 (15×90 dnů práce „na procenta“ = 22,5%) a o zpětnou výplatu důchodů do 30.11.2015 výpočet OVZ z rozhodného období 1986-2014 (nebude 92 dnů vyloučené doby 1.3. – 31.5.2011); VPZ s limity 100%, 26%
4) přijmout termín přiznání důchodu 1.12.2015 (18×90 dnů práce „na procenta“ = 27%) výpočet OVZ z rozhodného období 1986-2014 (nebude 92 dnů vyloučené doby 1.3. – 31.5.2011); VPZ s limity 100%, 26%
Samozřejmě jsou i jiné kombinace mezi variantami 2) a 3). Vzhledem ke změně pravidel pro stanovení mezí VPZ a vyšším příjmům především do roku 2000, jsem považoval termín odchodu do důchodu až v roce 2015 (meze 100%, 26%) za nejvýhodnější s podstatně rychlejší „návratností“ (asi 8 let) než by tomu bylo za stabilních podmínek (17 let). Nebo vidíte ještě nějaké jiné výhodnější řešení? Z uvedených bych preferoval variantu 3)
Moc děkuji za ochotu a pochopení.
Odpověď doplněna:
Podat námitku proti rozhodnutí ČSSZ, příp. i požádat o změnu data přiznání můžete do 30 dnů od obdržení rozhodnutí, tj. do 10. 1. 2016 (prosinec má 31 dní). Chybějící dny vyloučené doby vás však tolik trápit nemusí – rozdíl na důchodu by byl v řádu několika desetikorun.
Jakou variantu zvolit, záleží spíše na osobních preferencích – já určitě nejsem příznivcem práce nad nárok právě z důvodu dlouhé doby návratnosti (i osm let se mi zdá dlouho). Osobně bych tedy volil variantu č. 1.
U varianty 2, 3 a 4 nezapomínejte, že do dnů práce nad nárok nemůžete započítávat dny, kdy jste byl v evidenci úřadu práce. Stejně tak se nezapočítávají ani např. dny nemoci. Pokud jste tedy dosáhl důchodového věku např. v únoru 2011, k 1. 12. 2011 byste nezískal 3x 1,5 % výpočtového základu navíc, ale pouze 2x 1,5 %. Data uvedená u varianty 3 a 4 tedy zřejmě také nebudou správná (to však z těchto údajů nedokáži určit).
U všech těchto možností je důležité mít správně spočítané datum, kdy získáte další období práce nad nárok a poté je vhodné ke každému tomuto datu spočítat výši důchod. Pak už je to pouze o výše uvedené návratnosti a o tom, zda je pro vás tato návratnost přijatelná.
