Otázka:
Dobrý den,
Znovu mohu jen poděkovat a ocenit srozumitelné a přehledné shrnutí. Vím, že bych si mohl vše ze zákonů nastudovat sám, ale ta obsáhlost a pro laika často i nepřehlednost a obtížná srozumitelnost paragrafů odrazuje.
V návaznosti na předchozí dotaz jsem se pokusil sestavit hypotetický scénář kombinující nejrůznější fáze – studium a práci v ČR, dobu cestování coby OBZP neplatící pojištění, následný pracovní pobyt v zemi EU, návrat do ČR a fungování jako OBZP s placením i neplacením dobrovolného důchodového pojištění. Poprosil bych o zhodnocení, zda-li jsou mé kalkulace dle současných předpisů správné.
Doba pojištění pro nárok na důchod
(Může začínat i před začátkem rozhodného období? – studium před r.1991 – začátek mého rozhodného období)
*************************************************************************
Období hodnoceno dnů pozice
*************************************************************************
1.9.1986 – 19.3.1990 100% (ND) 1296 střední škola před 18. rokem věku
20.3.1990 – 31.12.1995 80% (ND) 2113 prvních 6 let studia po 18. roce před 1.1.1996
1.1.1996 – 31.12.1999 80% (ND) 1461 prvních 6 let studia po 18. roce po 1.1.1996
1.1.2000 – 29.2.2004 100% 1521 zaměstnání ČR
1.3.2004 – 31.8.2005 —— 0% —— 549 cestování, OBZP, důchodové pojištění neplaceno
1.9.2005 – 31.10.2020 100% 5540 zaměstnání v UK
1.11.2020 – 28.2.2025 100% 1581 OBZP v ČR, dobrovolné důchodové pojištění placeno
1.3.2025 – 19.3.2037 —— 0% —— 4403 OBZP v ČR, důchodové pojištění neplaceno
20.3.2037 začátek starobního důchodu
Celkem dnů pojištění (včetně náhradních dob) pro nárok na důchod:
1296 + (2113 + 1461)*0,8 + 1521 + 5540 + 1581 = 12797 dnů = 35 let + pár dnů k tomu
Možný řádný důchod v 65 letech (pro ročník 1972 v r. 2037), nebo předdůchod v 60-63 letech.
Doba pojištění pro výpočet úměrné procentní části českého důchodu
Předpokládaný rok odchodu do důchodu 2037, rozhodné období 1991 – 2036
Rozhodné období začíná buď rokem 1986 nebo (v mém případě) rokem bezprostředně následujícím po roce kdy dosaženo 18 let (1991), a končí rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu.
Do rozhodného období pro výpočet českého podílu procentní části důchodu se hodnotí jen ty doby, za které bylo v ČR hrazeno sociální pojištění, tedy nutno zahrnout i dobu studia kdy pojištění platil stát, doby OBZP při placení dobrovolného důchodového pojištění, ale nebrat doby OBZP kdy důchodové pojištění neplaceno. Ani doba a příjmy z práce v zahraničí nejsou pro výpočet na české straně výpočtu zahrnuty.
Všude ve zdrojích dohledaných na internetu jsem našel jen příklady, kde se počítalo s celými roky (365 nebo 366 dnů), pravděpodobně protože se neuvažuje situace, že by člověk neplatil sociální pojištění (?). Předpokládám však, že základní časovou jednotkou intervalové doby rozhodného období je kalendářní měsíc (s ohledem na konkrétní počet dnů), za který je hrazeno sociální pojištění, je to tak?
Intervaly rozhodných období, odvozené z přehledu dob pojištění k nároku na důchod uvedených výše:
1.1.1991 – 31.12.1999
Studium ČR – příjmy 0Kč, ale sociální pojištění placeno státem (vyloučená doba)
1.1.2000 – 29.2.2004
Práce v ČR – hrubé příjmy za dané roky x1-x5 v tabulce níže
1.11.2020 – 28.2.2025
OBZP v ČR, placeno dobrovolné důchodové pojištění – příjmy fakticky 0Kč, ale pro hodnoty vyměřovacích základů (z1–z6 v tabulce níže) je nutné brát výši příjmů ze kterých by se pojištění hradilo. Dobrovolné důchodové pojištění je 28% z tohoto příjmu, přičemž ze zákona nejnižší minimální výše příjmu pro účely dobrovolného pojištění je 1/4 aktuální průměrné mzdy. Placení minima však bude kazit osobní vyměřovací základ, proto pokud toto jen pro vykrytí kratší doby, tak nejlépe hradit až v roce odchodu do důchodu, kdy tento rok se už pro výpočet nezohledňuje.
KN(2037_r) – koeficient nárůstu
**************************************************************************************
Rok — Dny pojištění — Vylouč. dny — Vyměřovací základ (VZr) —– Roční vyměřovací základ (RVZr)
**************************************************************************************
1991 —— (365) ———— 365 ————– 0 (studium v ČR – pro nárok na důchod začátek 1.9.1986 )
1992 —— (366) ———— 366 ————– 0
1993 —— (365) ———— 365 ————– 0
1994 —— (365) ———— 365 ————– 0
1995 —— (365) ———— 365 ————– 0
1996 —— (366) ———— 366 ————– 0
1997 —— (365) ———— 365 ————– 0
1998 —— (365) ———— 365 ————– 0
1999 —— (365) ———— 365 ————– 0 (konec studia v ČR)
—————————————————————————————————————————————
2000 —— (366) ———— 0 —————– x1 (práce v ČR od 1.1.) ———– xx1 = x1 * KN(2037_2000)
2001 —— (365) ———— 0 —————– x2 ———————————— xx2 = x2 * KN(2037_2001)
2002 —— (365) ———— 0 —————– x3 ———————————— xx3 = x3 * KN(2037_2002)
2003 —— (365) ———— 0 —————– x4 ———————————— xx4 = x4 * KN(2037_2003)
2004 —— (jen 60) ——— 0 —————– x5 (práce v ČR do 29.2.) ——— xx5 = x5 * KN(2037_2004)
—————————————————————————————————————————————
2020 —— (jen 61) ——— 0 —————– z1 (dobr. poj. v ČR od 1.11.) —– zz1 = z1 * KN(2037_2020)
2021 —— (365) ———— 0 —————– z2 ————————————- zz2 = z2 * KN(2037_2021)
2022 —— (365) ———— 0 —————– z3 ————————————- zz3 = z3 * KN(2037_2022)
2023 —— (365) ———— 0 —————– z4 ————————————- zz4 = z4 * KN(2037_2023)
2024 —— (366) ———— 0 —————– z5 ————————————- zz5 = z5 * KN(2037_2024)
2025 —— (jen 59) ——— 0 —————– z6 (dobr. poj. jen do 28.2.) ——– zz6 = z6 * KN(2037_2025)
—————————————————————————————————————————————
Průměrný denní příjem Pd = suma RVZr / (počet dnů kdy placeno pojištění – vyloučené dny)
Suma RVZr: (xx1 + xx2 + xx3 + xx4 + xx5) + (zz1 + zz2 + zz3 + zz4 + zz5 + zz6)
Počet dnů kdy placeno pojištění: 4*366 + 13*365 + 60 + 61 + 59
Vyloučené dny: 2*366 + 7*365
Osobní vyměřovací základ: OVZ = Pd * 30,4167
Z OVZ se pak dle redukčních hranic určí výpočtový základ VPZ, a ten už pak jen vynásobí celým počtem roků doby pojištění a koeficientem 0.015 (1,5% za každý rok) k získání procentní část důchodu – platí pro řádný důchod nebo předdůchod, naopak přesluhování nebo předčasný důchod by výši procentní části důchodu ještě dále ovlivnilo.
Celková výše důchodu je pak DUCH = DUCHp (procentní výměra) + DUCHz (základní výměra), v mém případě však jen úměrná část odpovídající poměrné době po kterou bylo pojištění hrazeno v ČR. Např. budu-li mít v ČR z celkových 12797 dnů (35 roků + pár dnů) pojištěno jen 7257 dnů a zbylých 5540 dnů v UK (viz situace z přehledů výše), potom můj důchod z ČR bude
DUCH (ČR) = DUCH * (7257 / 12797)
Je to tak správně? A ještě poslední dotaz k možným brigádám o prázdninách na střední škole – je nutné nebo není zahrnout tyto příjmy do vyměřovacích základů (které navíc už snad ani nejsem schopen dohledat)? Díky příjmu v daném období by se nejednalo o dobu vyloučenou, s ohledem na nízkou výši tohoto příjmu by to však zbytečně zhoršovalo osobní vyměřovací základ.
Omlouvám se za rozsáhlost dotazu a předem děkuju za odpověď.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Zaměstnání ve Velké Británii a získání doby pojištění pro nárok na starobní důchod
Ano, podle vypsané doby pojištění byste v tomto případě získal 35 let a 23 dní pojištění.
Rozhodné období pouze stanovuje dobu, ze které se budou hodnotit vyměřovací základy a vyloučené doby. Nijak neovlivňuje výpočet doby pojištění – ta se vám bude hodnotit od ukončení povinné školní docházky.
Pokud potřebnou dobu pojištění získáte pouze s přihlédnutím k době pojištění získaném v jiném členském státě EU, postupuje se tak, že se vám spočítá teoretická výše starobního důchodu, tj. důchod, jako byste i dobu v UK získal v Česku. Tato teoretická výše se poté dílčí podle poměru získané doby (česká doba / celková doba). Tím se získá výsledná výše, tzv. dílčí starobní důchod.
Při výpočtu teoretické výše důchodu se u dob v zahraničí hodnotí tzv. průměrný denní indexovaný výdělek, který se do doby pojištění potvrzené zahraničním nositelem pojištění spadající do rozhodného období dosadí (podle počtu dnů a s využitím přepočítacích koeficientů). Průměrný denní indexovaný výdělek se spočítá jako součet vyměřovacích základů vynásobených příslušnými koeficienty, který vydělí počtem dnů, ve kterých byly použité vyměřovací základy získány. Jednodušeji řečeno se z pouze českých dob pojištění (zaměstnání) spočítá průměrný denní výdělek v současné hodnotě peněz, který se podle počtu dní poté dosadí do dob získaných v UK. Opět se pomocí koeficientů zajistí, aby se pomocí koeficientů dosáhlo časové hodnoty peněz v daném roce. Tímto postupem se zajistí, že období v UK vám nezhorší ani nezlepší průměr z výdělků získaných v Česku.
Při výpočtu důchodu se hodnotí celé roky pojištění, tj. je jedno zda získáte 35 let a 0 dní nebo 35 let a 364 dní. Stále se počítá s 35 lety pojištění. Takto se spočítá teoretická výše důchodu, která se pak dílčí (jak vysvětluji výše). Dílčení je přesně na dny.
S dobrovolným důchodovým pojištění nemáte pravdu. Rozhodující je, jaký rok doplácíte, ne kdy platíte. Když si v roce 2037 budete doplácet rok 2030, vyměřovací základ se vám zhodnotí k roku 2030, ne k roku 2037. Navíc v tomto případě dochází k tzv. devalorizaci (vysvětluji zde).
Ve vámi popsaném výpočtu dále chybu nevidím.
Vyměřovací základy ze zaměstnání při studiu, bude mít ČSSZ ve své evidenci, protože zaměstnavatel na ně vyhotovil evidenční list (resp. měl vyhotovit). Při žádosti o důchod lze při souběhu vyloučené doby s vyměřovacím základem (kdy má vyměřovací základ přednost) požádat o to, aby se zhodnotila vyloučená doba místo vyměřovacího základu – § 16 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb. Je to ale možné až u období po 31. 12. 1995.
