Otázka:
Jsem narozen 1970 a od roku 1988 bydlím v Německu.
V českém listu důchodového pojištění mám nyní zaneseny pouze doby studia, a sice na českém gymnáziu 1984-1988 a na německé univerzitě 1991-1998, které bylo uznáno resp. dáno na roveň studia v ČR.
V obdobném listu pro německý důchod mám uznáno (prvních) 8 let studia po 17 roku věku, a sice 1987-1995. Na rozdíl od českého důchodu, kde se studium jako náhradní doba do výše důchodu promítne, se tyto roky u německého důchodu počítají pouze jako (vyloučená) doba pojištění. V německém listu pak následuje 1998-2020 zaměstnání v Německu a od 2021 dobrovolné pojištění v německém důchodovém systému.
Pro získání nároku na dílčí český důchod plánuji platit 1 rok dobrovolné pojištění v ČR (např. na základě dobrovolnické činnosti u akreditované instituce). Pokud jsem správně pochopil výpočet českého dílčího důchodu, tak se jeho výše bude odvíjet především od výše zaplaceného dobrovolného pojistného během tohoto jednoho roku v ČR.
Dotazy:
1) Jelikož se doby studia v českém a německém systému částečně překrývají, jaké doby studia budou zohledněny do dílčího českého důchodu? (Předpokládám, že doby z českého listu DP budou nadřazené dobám v německém listu DP, protože studium jako náhradní doba v českém listu je hodnotnější než doba vyloučená v německém listu. Vzhledem k postavení německé univerzity na úroveň studia v ČR by místo studia nemělo hrát roli.)
2) Bude hodnocení náhradních dob dle dotazu 1) záviset tedy především na výši příspěvků během onoho jednoho roku dobrovolného pojištění?
Dle mého hrubého propočtu (10 let studia a 1 rok dobrovolného pojištění) bych tedy mohl maximálním dobrovolným pojistným (28% 4-násobku průměrné mzdy) ve výši zhruba 40.000 Kč měsíčně získat český dílčí důchod řádově ve výši 10.000 Kč měsíčně. Moje investice by se mi tedy již po 4 letech důchodu vrátila …
Nejde mi zde o přesný výpočet, ale pouze o informaci, zda je můj záměr (investovat půl miliónu do českého důchodového systému) v mém případě opravdu tak lukrativní, jak to na první pohled vypadá.
Děkuji Vám.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Studium v Česku a Německu a doplacení pojištění
Jako českou dobu studia lze hodnotit studium v zahraničí, které bylo rozhodnutím MŠMT postaveno na roveň studia v ČR (při splnění dalších podmínek) pouze za období před 1. 5. 1990. Vámi zmiňovanou dobu ČSSZ hodnotit nebude – ke zhodnocení je oprávněn německý nositel pojištění.
Při získání cca 5 let pojištění by dílčí důchod činil zhruba osminu až desetinu teoretické výše důchodu. V současné době teoretické maximum při získání 48 let pojištění činí zhruba 38 000 Kč, osminu až desetinu by činil dílčí důchod. Jak se budou počítat důchody zhruba za 15 let, ale nikdo neví.
Otázka doplněna:
Doplňující dotaz k Vašemu výroku:
„Jako českou dobu studia lze hodnotit studium v zahraničí, … pouze za období před 1. 5. 1990.“
Znamená to, že pokud někdo studoval po 1.5.1990 v zahraničí, hned po studiu se vrátil a pracoval výhradně v ČR (tzn. nemá narok na zahraniční důchod), nebude mu toto zahraniční studium při výpočtu českého důchodu také nic platné?
Obdobné studium v ČR se pokud vím z 80% hodnotí na důchod (max. 6 let před 1996 a dalších 6 let po 1995).
Kde je v zákoně toto – pro mne překvapivé – ukončení hodnocení zahraničního studia počínaje 1.5.1990 zakotveno?
(redakčně neupravováno)
Odpověď doplněna:
Ke změně způsobu zhodnocení doby studia v zahraničí došlo v důsledku změny v ust. § 11 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. V § 102 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. je uvedeno, že musí jít o školu v České republice.
Dobu pojištění získanou ve smluvní cizině nebo v jiném členském státu EU hodnotí nositel pojištění toho státu, jehož předpisům daná osoba podléhala. Jedinou výjimkou může být právě situace, kdy by tato osoba nezískala žádnou jinou dobu pojištění v této zemi. To ale není váš případ, protože v Německu jste byl dále pojištěný. Kdyby to bylo tak, jak si přejete, tak by si každý Němec mohl požádat o postavení německého studia na roveň českému a ČSSZ by mu vyplácela důchod. To se samozřejmě neděje.
To, že si každá země řeší (hodnotí) pouze „své“ doby pojištění, je jedním ze čtyř principů koordinačních nařízení EU v oblasti důchodů (aplikace právního řádu vždy jen jednoho státu).
