Otázka:
Při výpočtu důchodu vyměřovací základ vydělíme rozdílem počtu kalendářních dnů a počtem vyloučených dnů a vynásobíme číslem 30,4167 (to je průměrný počet dní v kalendářním měsíci).
Otázka zní, zda do toho počtu kalendářních dnů se počítají veškeré kalendářní dny za rozhodné období, samozřejmě kromě těch vyloučených dob, tj. I DNY evidence na úřadu práce bez podpory a překračující ty celkem tři roky, co jsou bez podpory vyloučená doba. To by pak dlouhodobá nezaměstnanost snižovala výši důchodu! A co roky, kdy je někdo jen tak v domácnosti mimo úřad práce, to by taky snižovalo důchod…
Odpověď:
Snižuje dlouhodobá nezaměstnanost výši důchodu?
Ano, do výše uvedeného počtu dnů se započítávají všechny kalendářní dny z celého rozhodného období. Z tohoto počtu se odečtou pouze vyloučené doby (dny). V případě evidence na úřadu práce se jako vyloučená doba hodnotí pouze období, kdy má pojištěnec vyplácenu podporu v nezaměstnanosti, zbytek pouze omezeně.
Dlouhodobá evidence na úřadu práce (pokud nepovede přímo k tomu, že nárok na starobní důchod vůbec nevznikne) tedy negativně ovlivní výši důchodu nejen z důvodu získání kratší doby pojištění, ale také tím, že zbylé výdělky (přesněji vyměřovací základy) z rozhodného období se rozmělní do těchto nehodnocených dob – zhorší se tak „průměr„, ze kterého se důchod počítá.
Je přeci pochopitelně, že člověk, který je dlouhodobě v evidenci úřadu práce nebo v domácnosti, nemůže mít důchod počítán stejně jako člověk, který celou dobu pracuje.
