Otázka:
Dobrý den pane Maříku. Mám 2 dotazy.
1. Potomek před 2 lety vážně onemocněl – psychiatrie. Dokončil letos septimu na gymnáziu a je mu 18let. Je v současnosti dlouhodobě hospitalizován. Může již žádat o invalidní důchod?
2. Vzhledem k navržené důchodové reformě je pravděpodobné, že od r. 2026 sebude snižovat vyměřovací základ důchodu. Je lepší zvážit zažádání o PD bez výplaty (je podaná “rezervace” za starých podmínek – termín odchodu do SD 4/28 a mít jistotu současných podmínek a valorizací? Plat je mírně nadprůměrný.
Děkuji
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Potomek dokončil letos septimu na gymnáziu a je mu 18let. Může žádat o invalidní důchod?
Pro vznik nároku na invalidní důchod v době před 20. narozeninami stačí získat jeden den doby pojištění. Za dobu pojištění se pro tyto účely považuje i doba studia. Pokud tedy bude vámi zmiňovaný student uznán invalidním, nárok na invalidní důchod mu vznikne. Věk 18 let není pro tyto účely žádnou hranicí, která by hrála jakoukoli roli.
Dlouhodobě tu uvádím, že výpočtová zamítačka na tolik let dopředu nemá smysl a myslím si to i nadále. Toto sice není možné přesně spočítal, ale plánované změny spíše pouze zpomalí růst důchodů, než že by došlo k poklesu při výpočtu důchodu. Různé změny probíhaly v minulosti již několikrát (např. § 15 zákona č. 155/1995 Sb.) a stejně se výpočet důchodu stále zlepšoval a bude se zlepšovat i nadále. Navíc nic není schváleno a takovýchto návrhů jsem v minulosti viděl již mnoho a velká část z nich nikdy schválena nabyla. Také se již blížíme k dalším volbám a určitě bude klesat ochota politiků veřejností negativně vnímané změny prosazovat.
Otázka doplněna:
Moc děkuji. Ad2.dotaz – vycházela jsem z rozhovoru s M. Rusnokem na iRozhlasu – kopíruji :
A teď se teda navrhuje, že dojde ještě k další, pro všechny platné redukci vyměřovacího základu. Teď budu asi nepřesný, protože jsem to nestudoval, ale ten vyměřovací základ se sníží zhruba o deset procent. Jinými slovy, dojde k určitému zhoršení náhradového poměru, čili poměru důchodu ke mzdě oproti dnešnímu stavu.
(redakčně neupravováno)
Odpověď doplněna:
Vyměřovací základ = hrubý výdělek. Už jen v tom je toto vyjádření chybné. Je možné, že je myšlen osobní vyměřovací základ. K poklesu by mělo docházet postupně, zřejmě nepůjde o „rychlý skok“.
Můžeme si zkusit takovou změnu (pokud je tak skutečně myšlena) na výpočtu roku 2024:
Z OVZ 43598 Kč (zhruba průměrná mzda) vyjde důchod přiznaný v roce 2024 při 48 letech pojištění 22 938 Kč. Pokud by se OVZ o 10 % snížil, vyšel by důchod 22 115 Kč. Důchod přiznaný z průměrné mzdy v roce 2023 po červnové mimořádné valorizaci a valorizaci z ledna 2024 vyjde 22 193 Kč. Takže i přesto, že jsem toto 10% snížení provedl během jednoho roku (tj. poměrně velký skok) a přesto, že v roce 2023 byla mimořádná valorizace, vychází výpočet roku 2024 pouze o pár desetikorun hůře.
Spíše ale předpokládám, že se bude „hrát“ s redukčními hranicemi. Opět ale platí, že pokud se např. první redukční hranice (která se dnes hodnotí plně) sníží každý rok o několik procent, pouze to zpomalí růst důchodu, protože se zlepší jiné hodnoty (přepočítací koeficienty a tím i OVZ; částka, z které se redukční hranice počítá atd.). Zjednodušeně 98 % z vyšší částky může být více než 100 % z nižší částky.
Samozřejmě nevím, jak vše dopadne, ale názor laické veřejnosti, která v posledních třech letech objevila výpočtovou zamítačku a myslí si, že tento postup je všespásný, je mylný.
