Otázka:
Dobrý den,
pane Maříku, mám 2 dotazy.
1.Dnes mi přišel z ČSSZ přehled dob důchodového pojištění. Padl mi do oka mj. přehled dob neevidovaných. Jsem zmaten, protože se v něm dočítám, že 92 dní nemám evidovaných (1.7. 1978 – 30.9. 1978). Jsou to dny po ukončení střední školy a nástupu na VŠ. Na vysokou školu se tenkrát nastupovalo později, za což nemohu. Myslel jsem, že se prázdniny počítají do evidovaných dob také?
Nebo jak to prosím je v mém případě a co mohu dělat, aby mi ČSSZ tuto dobu zaevidovala? 92 dní může v konečném součtu hrát významnou roli.
2. Dotaz druhý je tento: pokud má někdo invalidní důchod a napracuje si např. 1 rok nad rámec odchodu do důchodu dle tabulek, tak prý dostane kromě samozřejmě většího starobního důchodu také doplatek rozdílu mezi ID a starobním důchodem, který by osoba získala před zmíněným jedním rokem. (Mně se to ale nezdá.) Zakládá se toto tvrzení jedné ,,tetky“ na pravdě?
Děkuji za odpovědi.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Zpětné přiznání starobního důchodu a práce nad nárok
Uvedená chybějící doba vám při výpočtu důchodu bude zhodnocena jako doba studia. Na přehledu dob důchodového pojištění je takto vykazována, protože je tak vykázána i na evidenčních listech, které tehdy školy za své studenty vedly. Vysvětloval jsem např. zde.
Za dobu zhodnocenou za práci nad nárok, kdy je důchod zvýšen o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní, nemůže být vyplacen starobní důchod. Pokud by došlo ke zpětnému přiznání starobního důchodu, tak by sice byl vyplacen rozdíl mezi invalidním důchodem, který byl vyplacen a zpětně přiznaným starobním důchodem, ale nenáleželo by ono zvýšení (1,5 % VZ za 90 dní). Je třeba si vybrat buď jedno, nebo druhé.
