Příklad: Jak se hodnotí úřad práce před 1. 1. 1996 při výpočtu důchod?

Otázka:

Jsem narozen 15. 5. 1955.
Na Úřadě práce jsem byl evidován ve dvou obdobích:
20. 2. 1991 – 31. 3. 1991 bez hmotné podpory
1. 1. 2006 – 13. 11. 2012, z toho prvních 309 dnů jsem pobíral hmotnou podporu [prodlouženo o rekvalifikaci].
Po vyřazení z evidence jsem již nebyl nikde zaměstnán.
Pro výpočet na důchodové kalkulačce jsem zhodnotil 2. období jako [3 * 365 * 0.8] + [309 * 0.8] = 1123 dnů.
Doufám, že správně. Pokud ne, opravte mě prosím.
Nejsem si jist, jak zhodnotit první období. Na IOLDP z února 2015 je toto období hodnoceno jako zaměstnání s vyloučenou dobou 40 dnů. V tabulce na těchto webových stránkách je však uvedeno, že evidence na ÚP se zhodnocuje pro výpočet výše důchodu 80 %. O těch 8 dní mi jde proto, že zamýšlím zpětně doplatit pojištění za 4 měsíce [období 1. 6. 2015 – 30. 9. 2015 = 122 dnů], abych dosáhl doby pojištění 34 let [chybí 121 dnů]. V mém případě by se při platbě dalšího měsíce prodloužila návratnost této investice o zhruba 9 měsíců. A také si nejsem jist, zdali lze doplácet mnou uvedeným způsobem. Děkuji a těším se na Vaši jako vždy fundovanou odpověď.

Odpověď:

Příklad: Jak se hodnotí úřad práce před 1. 1. 1996 při výpočtu důchod?

Doba evidence na úřadu práce se v rozsahu popsaném v tomto článku vždy hodnotí na 80 %, jedná se i o dobu před 1. 1. 1996. Nic na tom nemění údaj uvedený na IOLDP, kdy je evidence na úřadu práce uvedená jako zaměstnání (nejste první, u koho se s touto chybou setkávám). Při výpočtu důchodu by ČSSZ měla tuto nesrovnalost opravit.

Hodnocení evidence na úřadu práce bude následující:

Celkem se vám tedy bude úřad práce hodnotit v rozsahu 1156 dní, tj. 3 let a 61 dnů. Z poslední evidence vám bude zhodnoceno 1124 dní.

Nevím, od kdy budete o starobní důchod žádat, ale pokud si budete doplácet dobu pojištění, bylo by vhodnější doplatit dobu spadající do rozhodného období. Rozdíl sice nebude veliký, ale je škoda doplácet dobu tak, aby se vám nehodnotil vyměřovací základ.

Zákonná úprava:
§ 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle jiného právního předpisu, (dále jen „důchodové spoření“), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé. Náhradní doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod se pro účely stanovení výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první přičítají k té době pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, popřípadě nezískal-li pojištěnec tuto dobu pojištění, se považují za tuto dobu. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a e) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.