Otázka:
Dobrý den, pane Maříku,
ještě jednou, prosím, otevírám problematiku na téma „Bude předčasný důchod přiznaný bez výplaty při přepočtu o nemoc krácen?“
Manželka požádala o předčasný SD bez výplaty k 31.12.2020. S výplatou od data SD v dubnu 2021. Při sepisování žádosti na OSSZ ji „důchodářka“ opakovaně zdůrazňovala, že ale nesmí v období 1-4/2021 omarodit nebo mít karanténu z důvodů krácení přepočtu.
Můžete tento problém tedy objasnit.
Děkuji
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Předčasný důchod přiznaný bez výplaty: Mohu být na neschopence?
Před rokem 2010 uvedené platilo, ale od 1. 1. 2010 už tomu tak není.
§ 36 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném k 31. 12. 2009:
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2) Ustanovení § 34 odst. 2 a § 35 odst. 2 platí zde obdobně; výkonem výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 34 odst. 2 se přitom rozumí výkon této činnosti ode dne dosažení důchodového věku.
§ 36 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dnes účinný):
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o
a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
b) 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
c) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 až 4 obdobně.
To podstatné jsem ztučnil. V § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se mimo jiné píše, že právě dočasná pracovní neschopnost se nehodnotí (odkazuje na § 16 odst. 4 písm. a) téhož zákona, což je „neschopenka“). Zatímco ve znění účinném k 31. 12. 2009 bylo odkazováno obecně na § 34 dost. 2 (a „neschopenka“ se skutečně nehodnotila), tak ve znění účinném nyní se na § 34 odst. 2 až 4 (rozšíření není pro tuto věc podstatné) odkazuje pouze „pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku„, tj. pro práci nad nárok (na procenta) u které se „neschopenka“ skutečně nehodnotí. Doba do dosažení důchodového věku takto řešena není, takže je „neschopenka“ je hodnocena. Toto znění tedy nevylučuje hodnocení dočasné pracovní neschopnosti do doby dosažení důchodového věku.
Sám jsem tuto informaci zaznamenal až nedávno (při změně zákona mi toto také uteklo).
