Otázka:
Vážený pane Maříku,
jestli jste ochoten odpovědět mi ještě na doplňující otázky, budu velmi rád:
Protože můj zaměstnavatel končí a nemůže mě zaměstnat až do mého odchodu do řádného starobního důchodu, budu zřejmě na Úřadu práce. Ke dni odchodu do řádného starobního důchodu 26.11.2020 mi pravděpodobně bude chybět několik dní do celých 46 let pojištěné doby. Záleží na tom, kdy opravdu skončím a odkdy budu na Úřadu práce.
Nemám jasno v následujícím:
1. Mohu zůstat na Úřadu práce i po dni, kdy mi vznikne nárok na odchod do řádného starobního důchodu, tím si dorovnat dobu pojištění na celých 46 let a teprve pak požádat o důchod? Nebo se nezaměstnanost po dni nároku na řádný důchod nepočítá? Nebo dokonce musím k tomuto dni evidenci na Úřadu práce ukončit?
2. Pokud to nelze vyřešit prodloužením evidence na Úřadu práce, mohl bych si dobu pojištění prodloužit tím, že bych evidenci na Úřadu práce před 26.11.2020 ukončil a šel na chvíli na nějakou brigádu – např. DPČ – a pracoval bych tak dlouho, až bych dosáhl 46 let pojištění a pak teprove požádal o důchod? ? Počítala by se mi taková brigáda do doby pojištění?
Předem moc děkuji za ochotu.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Mohu zůstat na úřadu práce a získat tak další rok pojištění?
Evidencí na úřadu práce po vzniku nároku na starobní důchod další dobu pojištění nezískáte. Jde o náhradní dobu pojištění a tu lze hodnotit pouze do vzniku nároku na starobní důchod – § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.
Získat dobu pojištění je možné jakoukoliv činností zakládající účast na sociálním pojištění. Brigáda není pojem, se kterým by se pracovalo. Můžete mít dohodu o provedení práce s výdělkem vyšším než 10.000 Kč, příp. dohodu o pracovní činnosti s výdělkem vyšším než 2.999 Kč (tyto činnosti zakládají účast na pojištění).
Jde o to zvážit, kolik dní do dalšího celého roku pojištění chybí, aby posunutí data přiznání mělo smysl.
