Otázka:
V osobním listu mám v přehledu pojištění uvedeno: od 1.9.1968 do 15.1.1971 je druh doby do 18 let. Od 16.1.1971 do 22.7.1971 je 188 dní druh doby zaměstnání. Od 1.9.1971 do 31.8.1975 je studium1-ndp.Od 1.9.1975 do 24.2.1977 je studium 1- ndp. Od 1.9.1979 do 31.8.1980 vojenská služba. V dalších letech už jenom zaměstnání. Od 1.9.1968 do 23.6.1971 jsem se učil strojním zámečníkem v odborném učilišti a 23.6.1971 jsem obdržel výuční list. Od 1.9.1971 do 31.8.1975 jsem studoval střední školu a od 1.9.1975 do 19.6.1979 jsem studoval vysokou školu. 19.6.1979 jsem obdržel diplom. Datum mého narození je 16.1.1953. Těch 188 dní zaměstnání mi nebylo započteno jako zaměstnání, ale jako studium, i přestože je v osobním listu tato doba uvedena jako zaměstnání. Kdyby mi tato doba byla započtena jako zaměstnání, tak bych měl o1 rok vyšší dobu pojištění a i vyšší důchod. Je tento postup správný? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Má se doba učení po 18. roce počítat na 80 nebo 100 %?
Doba učení se i po 18. roce věku nehodnotí jako studium, tj. na 80 %, ale skutečně jako zaměstnání plně, tj. na 100 %. Proti rozhodnutí ČSSZ bych v tomto případě doporučil uplatnit námitku, protože vámi uváděný postup není správný.
Zákonná úprava
§ 13 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
(1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
(2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.
§ 34 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a e) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
Zákon o důchodovém pojištění se tedy nezmiňuje o době učení, ale o době studia, která je náhradní dobou pojištění a měla by se tedy krátit na 80 %. Učení bylo dobou zaměstnání.
Otázka doplněna:
Dobrý den pane Mařík. Děkuji za odpověď. Na tuto chybu, mě upozornila paní úřednice na OSSZ. Prostřednictvím OSSZ jsem podal do Prahy odvolání v zákonné lhůtě a přišlo mi z ČSSZ Praha toto sdělení. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb. jsou účastni pojištění osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010.
Vzhledem k výše uvedenému Vám lze pro účely důchodového pojištění hodnotit studium po dosažení věku 18 let pouze v rozsahu šesti let. Do této doby studia se zahrnuje i doba zaměstnání konaná při studiu.
(…)
Pochopitelně s tím sdělením nesouhlasím, zajdu na OSSZ a uvidím, co mi paní řekne, co se s tím dá dělat. Pochybení objevila paní na OSSZ, potvrdil jste ho i Vy, a stejný názor mám i já. Pane Mařík, chci se Vás zeptat, co byste navrhoval Vy, když by toto pochybení, nechtěli na ČSSZ v Praze přiznat? Děkuji za odpověď.
Odpověď doplněna:
Pochybení ČSSZ v tomto případě vidím ve dvou rovinách, na které byste měl poukázat:
- Pokud jste podal odvolání proti rozhodnutí ČSSZ (správně se má podávat námitka, ale to nevadí, neboť podání je třeba posuzovat podle jeho obsahu, nikoliv názvu – § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.), není možné, aby na něj tímto způsobem reagovalo oddělení vydávající prvotní rozhodnutí. Musí být vydáno rozhodnutí o námitce (námitkovým oddělením).
- Informace, která je uvedena v onom sdělení je pravdivá, ale zásadní je, že doba učení a doba studia před 1. 1. 1996 byla jednoznačně oddělena a v rozsahu prvních šesti let se hodnotí pouze doba studia nikoliv učení. Na váš případ se tedy nevztahuje.
§ 8 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném k 31. 12. 1995:
(1) Zaměstnáním se rozumí
a) pracovní (učební) poměr,
b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c) členství v jednotném zemědělském družstvu, zemědělském družstvu a ve výrobním družstvu,
d) činnost, po kterou občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako zaměstnanci v pracovním poměru [§ 6 odst. 1 písm. d)], a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,
e) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů a služeb,
f) studium po skončení povinné školní docházky,
g) činnost osob samostatně výdělečně činných,
h) činnost společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.
Vidíte, že učení (učební poměr) a studium jsou ze jasně odděleny a výše uvedený § 13 jasně hovoří pouze o studiu.
Ve vašem případě bych trval na vydání rozhodnutí o námitce. Pokud by i ta byla zamítavá (čemuž ale nevěřím), nezbývalo by vám nic jiného, než na ČSSZ podat žalobu (je osvobozena od poplatků).
