Kdo má povinnost vrátit přeplatek na důchodu po zemřelém?

Otázka:

Dobrý den, má sestra obdržela od OSSZ rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na starobním důchodu naší maminky, který byl vyplacen na účet zemřelé po datu jejího úmrtí. ČSSZ žádala banku o vrácení částky, nebylo jí však plně vyhověno, protože maminka měla na účtu nastavené trvalé platby a využívala kontokorent, takže v době požadavku ČSSZ již celá částka na účtu nebyla k dispozici. Dědické řízení bylo pro nemajetnost zastaveno, ČSSZ v něm neuplatňovala žádné pohledávky. Po více než roce rozhodla o povinnosti vrácení přeplatku a jako povinného určila mou sestru s odůvodněním, že měly s maminkou společné trvalé bydliště. Jedná se však jen o formální údaj, nežily spolu ve společné domácnosti ani společně nehospodařily. Je tento postup správný a je možné se proti němu nějak bránit?

Odpověď:

Kdo má povinnost vrátit přeplatek na důchodu po zemřelém?

Vaši situaci řeší § 64 odst. 5 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění následovně:

Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jiná osoba než oprávněný, je tato jiná osoba povinna vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného, které byly připsány na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného. Není-li takové osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.

Aby Česká správa sociálního zabezpečení mohla nárokovat vrácení neoprávněně vyplaceného důchodu (přeplatku) vaší matky po vaší sestře, musely by mít obě ženy společnou domácnost. Stejné trvalé bydliště automaticky neznamená i společnou domácnost a pokud vaše matka s vaší sestrou skutečně společnou domácnost neměly, doporučuji vám podat proti rozhodnutí ČSSZ v zákonné lhůtě námitky. V námitkách argumentujte právě tím, že nebyla splněna zákonná podmínka o společné domácnosti. Tuto skutečnost doporučuji také podložit např. nájemní smlouvou vaší sestry nebo vyúčtováním plateb za energie z její domácnosti.

Pro úplnost dodávám, že společnou domácností se rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby.