Otázka:
Dobrý den,
žádám si o invalidní důchod a došla mi žádost ohledně vyšetření a profesní dotazník. Se žádostí zajdu za svým lékařem. Profesní dotazník mám dát vyplněný svému praktickému lékaři? Jaký vliv má vykonávaná práce na udělení invalidního důchodu?
Děkuji a přeji Vám hezký večer.
Odpověď:
Jaký vliv má vykonávaná práce na udělení invalidního důchodu?
Profesní dotazník můžete přiložit k dokladům pro svého lékaře, který je všechny zašle zpět na OSSZ. Stejně tak můžete profesní dotazník sám na OSSZ donést. Je úplně jedno, jakým způsobem se profesní dotazník dostane zpět k posudkovému lékaři.
Před odpovědí na druhý dotaz připomínám, že v případě poklesu pracovní schopnosti o:
35 až 49 % náleží invalidita I. stupně,
50 až 69 % náleží invalidita II. stupně,
70 a více % náleží invalidita III. stupně.
Odpověď na otázku, jakým způsobem ovlivňuje vykonávané povolání posouzení zdravotního stavu, nalezneme v § 3 a 4 vyhlášky MPSV č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity:
§ 3
(1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
(3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.
§ 4
(1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.
(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.
(3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.
Z výše uvedeného vyplývá, že se posudkový lékař v odůvodněných případech může „ochýlit“ od poklesu pracovní schopnosti uvedené k jednotlivým postižením ve vyhlášce až o 10 procentních bodu nahoru i dolu. Důležité je upozornit, že k tomuto posudkový lékař může přistoupit (ve vyhlášce je uvedeno, že „lze“). 10 % sice nemusí znamenat rozdíl, ale také to může být hranice mezi přiznáním a nepřiznáním invalidity nebo mezi jednotlivými stupni.
Je zřejmě pochopitelné, že např. při postižení zad bude mít jiný pokles pracovní schopnosti horník a jiný učitel.
