Otázka:
Dobrý den,
zajímá mě Váš názor na vypočtení starobního důchodu při tzv. práce nad nárok.
Dle důchodového zákona § 34 (2 ) se výše procentní výměry starobního důchodu pojištěnci, který splnil podmínky starobního důchodu a po vzniku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod atd. za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činností o 1,5 % výpočtového základu a dle téhož zákona § 34 (1) se do doby pojištění započítávají náhradní doby pojištění v rozsahu 80 %.
Mám dotaz, jak bude vypočtená výše procentního výměru u pojištěnce, který po vzniku na důchod pracoval tzv. sezonně např. od dubna do října a následně od listopadu do března byl evidovat na ÚP a nepobíral starobní důchod, ale pobíral hmotné zabezpečení – podporu v nezaměstnanosti.
Děkuji za odpověď.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Evidence na úřadu práce jako práce na procenta
Evidence na úřadu práce je (jak správně píšete) náhradní dobou pojištění a ta se po vzniku nároku na starobní důchod nehodnotí – § 33 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Nárok na starobní důchod vzniká dosažením důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění, tzn. evidence na úřadu práce (ani žádná jiná náhradní doba) jako práce nad nárok hodnocena být nemůže. Při výpočtu 90denních období, za které se starobní důchod zvyšuje o 1,5 % VZ, k ní nebude nijak přihlíženo.
