Nezhodnocené studium a nesprávný úřední postup ČSSZ

Otázka:

Dobrý den,

v roce 2001 mi byl přiznán PID (Morbus Hodgkin, VI.st., meta v perikardu). Při sepisování žádosti o PID byl ze strany ČSSZ požadován pouze doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání s tím, že pokud jsem do doby ukončení studia na VŠ nepracovala v pracovním poměru, tak to pro doložení rozhodných dob pojištění (= řádné denní studium po celou dobu od mých 18.narozenin až do ukončení studia na VŠ státní zkouškou) stačí. V žádosti o PID je v kolonce ´Učení/Studium´ strojopisem uvedena pouze VŠ. Podepisovala jsem žádost vyplněnou strojopisem. Bez mého vědomí tam potom někdo do kolonky ´Učení/Studium´ rukou dopsal studium na SPŠ. V záznamu o jednání posouzení zdravotního stavu, který je přílohou žádosti o PID, se uvádí: … „PA: absolventka SPŠ sklářské, 1 rok studium vazby květin, 9/95-7/00 studium VŠ …“

V době, kdy jsem obdržela rozhodnutí o přiznání PID, jsem díky velmi špatnému zdravotnímu stavu rozhodnutí o výši přiznaného plného invalidního důchodu považovala v „dobré víře“ za zodpovědně zpracované a vzala jsem je na vědomí bez jakýchkoliv pochybností, ke kterým nebyl zavdán žádný důvod, protože pracovnice ČSSZ/OSSZ, která žádost sepisovala, a ani potom nikdo jiný, kdo žádost následně zpracovával, žádné jiné doklady kromě již zmiňovaného dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání nepožadoval a existenci nedoložených dob mi neoznámil a doložit je nechtěl.

PID mi byl zrušen na mou vlastní žádost na podzim roku 2006 na jednání o posouzení zdravotního stavu (bylo mi hloupé pobírat peníze se státního systému, když už jsem se cítila natolik dobře, že jsem věřila, že si peníze zvládnu vydělat sama).

V srpnu 2014 jsem si podala žádost o vystavení „Informativního listu důchodového pojištění“, protože dlouhodobě pobývám v zahraničí a zajímala jsem se o možnost placení Dobrovolného důchodového pojištění. Zaslaný přehled dob pojištění jsem samozřejmě v tomto případě a za daných okolností (tj. příznivý zdravotní stav a zájem na celkovém počtu započítaných dob) velmi pečlivě prostudovala a při tom jsem s údivem zjistila, že v přehledu není započítaná doba řádného denního pomaturitního studia (1 rok).
Dobu pojištění jsem doložila vyplněním formuláře „Doložení nových skutečností“ //ačkoli se o novou skutečnost vlastně nejednalo, protože údaj o tomto studiu je uveden již v Záznamu o jednání posouzení zdravotního stavu, který je přílohou žádosti o PID// a požádala jsem o přepočítání výše PID. Přišlo mi rozhodnutí, ve kterém sice doba pomaturitního studia uvedená byla, ale stále chyběly započítané tři týdny mezi ukončením studia na SŠ a nástupem na VŠ (ačkoliv zákon jasně říká, že i tato doba se považuje za studium).

Od úvahy o dobrovolném placení důchodového pojištění jsem tedy nakonec s pocitem hlubokého zklamání a rozhořčení z velice nedbalého a platné zákony nerespektujícího přístupu ČSSZ ve věcech vedení dokumentace o skutečnostech zakládajících nárok na důchod dospěla až k podání námitky proti takovému rozhodnutí.
V rámci této námitky jsem kromě započtení chybějící doby 3 týdnů a přepočítání výše důchodu také požadovala doplacení rozdílu mezi částkou PID, která mi byla vyplácena, a částkou, na kterou jsem měla dle rozhodných skutečností nárok, jelikož nárok na doplacení není podle § 56, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění promlčen, protože důchod byl vyplácen v nižší částce, než náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení.
(ČSSZ si podklady pro vydání rozhodnutí o přiznání a výši PID nevyžádala v takovém rozsahu, aby výsledné rozhodnutí zohlednilo všechny rozhodné skutečnosti, naopak mě uvedla v omyl tvrzením, že doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání je zcela dostačující. Žádost o PID vyplněnou strojopisem, která mi byla předložena k podpisu, někdo bez mého vědomí později upravil dopsáním údajů rukou a to ještě údajů neúplných //a to i přesto, že v příloze žádosti o PID se v Záznamu o jednání posouzení zdrav.stavu uvádí studium na SPŠS a 1 rok studium vazby květin před nástupem na VŠ//, které mě při výpočtu výše důchodu poškodily a v jejichž důsledku mi byl PID vyplácen v nižší částce, než mi náležela.)

Rozhodnutí o námitce, které mi bylo doručeno na konci ledna tohoto roku, ale moje tvrzení, že důchod byl vyplácen v nižší částce, než náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, zpochybňuje s tím, že ve spisové dokumentaci o tom nenachází žádný doklad a že jsem (cituji): …„měla na ´zvláštní situaci, že jsem zcela netypicky studovala dvě střední školy´, což ČSSZ nemohla jakkoliv předpokládat, výslovně poukázat“… (Nicméně výše důchodu byla přepočítána a částka mě vyplácená je o více než 1/3 nižší než měla na základě rozhodných skutečností být!)
V rozhodnutí o námitce je dále citována důvodová zpráva k zákonu č.306/2008Sb., která říká … „Je odůvodněné, aby v případech, kdy orgán sociálního zabezpečení má všechny podklady prokazující důchodové nároky oprávněného, náležel příslušný doplatek důchodu jako plnění dlouhodobého charakteru, bez omezení.“…
Hned na to je ale citováno přechodné ustanovení obsažené v čl.II bodu 14 zákona č.306/2008 Sb. „Za dobu před 1. lednem 2009 se důchod nebo jeho zvýšení doplatí ve výši, v níž důchod správně náležel, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.“
Tato právní ustanovení jsou následně v rozhodnutí o námitce shrnuta takto: „Za období před 1.1.2009 by tedy (v případě, že by ČSSZ uznala, že pochybila, což v rozhodnutí o námitce rozhodně odmítá), doplatek náležel nejvýše v rozsahu stanoveném v ustanovení § 56, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31.12.2008, tj. o tři roky nazpět, a to i když k rozhodnému zjištění dojde až za účinnosti současné právní úpravy, a i když přiznání nebo vyplácení důchodu v nižší částce, než v jaké náleží, zapříčinil orgán sociálního zabezpečení. Lze tedy shrnout, že kdyby v případě záležitosti účastnice řízení došlo k nesprávnému postupu orgánu sociálního zabezpečení, náležel by doplatek důchodu maximálně od 1.1.2006 (tj. maximálně za období od 1.1.2006 do 6.1.2007), nikoli od 16.8.2001, jak je účastnicí řízení požadováno.“

V souvislosti s výše popsaným bych se ráda zeptala na následující:

1. Jsou mé námitky a požadavky na doplacení rozdílu v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení oprávněné?

2. Jestliže důvodová zpráva k zákonu č.306/2008 Sb. říká, že „je odůvodněné, aby v případech, kdy orgán sociálního zabezpečení má všechny podklady prokazující důchodové nároky oprávněného, náležel příslušný doplatek důchodu jako plnění dlouhodobého charakteru, bez omezení.“ a kdy zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění rovněž říká, že „důchod se doplatí, pokud byl vyplácen v nižší částce, než náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení“, jak je možné, že ČSSZ v rozhodnutí o námitce toto platné znění zákona rozporuje citací přechodného ustanovení zákona č.306/2008 Sb. (čl.II, bod 14: „Za dobu před 1. lednem 2009 se důchod nebo jeho zvýšení doplatí ve výši, v níž důchod správně náležel, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.“)? Jsem přesvědčená, že nárok na doplacení není podle § 56, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění promlčen, protože důchod byl vyplácen v nižší částce, než náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení a že by mi měl být tudíž rozdíl doplacen v plné výši za celé období, po které mi byl plný invalidní důchod přiznán, tj. od 16.8.2001 do 6.1.2007. Je mé přesvědčení správné?

3. V případě, že je z právního hlediska skutečně přechodné ustanovení nadřazené platnému znění zákona, a důchod by byl doplacen na základě znění zákona platného do 31.12.2008 („Zjistí-li se, že
b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení,“…), jakým způsobem se uplatní znění tohoto zákona, tj. „tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění“?
Nárok jsem zjistila/uplatnila v roce 2014.
Výpočet podle názoru ČSSZ v rozhodnutí o námitce je „31.12.2008 mínus tři roky“.
Podle mého názoru, jestliže přechodné ustanovení ´má především odstranit nebo alespoň zmírnit negativní důsledky, které by mohly při střetu dosavadní a nové právní úpravy vzniknout´, pak by měl být důchod doplacen za poslední tři roky zpětně od data ukončení vyplácení důchodu dne 6.1.2007, tj. za poslední tři roky vyplácení důchodu, tj. „6.1.2007 mínus tři roky“ (pak by teprve aplikace přechodného ustanovení měla dle mého názoru smysl, protože by chránila ČSSZ před doplacením celé částky, která mi dle platného znění zákona náleží (od 16.8.2001 do 6.1.2007), ale zároveň by chránila můj nárok na doplacení důchodu ve výši, která mi náležela, ale nebyla vyplácena kvůli nesprávnému postupu orgánu sociálního zabezpečení, tj. doplacení důchodu alespoň za poslední tři roky od ukončení vyplácení důchodu).
Který názor je správným výkladem platného zákona?

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Nezhodnocené studium a nesprávný úřední postup ČSSZ

Dopředu se omlouvám, že moje odpověď nebude tak rozsáhlá, jako váš dotaz. Dále upozorňuji, že i přesto, že se zabývám důchody, nejsem právník.

1. Dle mého názoru nejde o typický “nesprávný úřední postup”. Zcela jednoznačné by to bylo, kdybych ČSSZ měla chybějící dobu doloženu a při výpočtu ji nezhodnotila. Nicméně vzhledem k okolnostem bych se přiklonil na vaši stranu, ČSSZ nepostupovala zcela ideálně a měla vás minimálně na chybějící dobu upozornit. Správně vás měla informovat už pracovnice při sepisování žádosti.

2. Zde se přikláním na stranu výkladu ČSSZ. Problém je v tom, že věta o “nesprávném úředním postupu” je v zákoně o důchodovém pojištění uvedena až od 1. 1. 2009. Před tímto datem nebylo toto znění zákona účinné a proto souhlasím s ČSSZ, že ho na dobu před 1. 1. 2009 není možné použít. Před 1. 1. 2009 skutečně platilo, že se důchod vyplácel nejvýše 3 roky zpětně.

3. Zde také souhlasím s výkladem ČSSZ. “V běžném” případě platilo 3 roky (nyní už 5 let) ode dne doložení rozhodných skutečností (např. chybějící doby pojištění). Dobu od 1. 1. 2009 dosud “pokrývá” ochrana proti “nesprávnému úřednímu postupu”. Dobu před 1. 1. 2009 poté “pokrývá” znění zákona účinné před tímto datem. Tři roky od zastavení výplaty důchodu nikdy neplatily.