Otázka:
Dobrý den,
v roce 1992 jsem porodila 3.dítě.
Souběžně s pobíráním peněžité pomoci v mateřství jsem si občas přivydělala a byla přihlášena k soc. pojištění (výdělek cca 12000 za rok).
Při výpočtu starobního důchodu mi nebylo vyhověno se žádostí o vyloučení doby péče o dítě do 4 let věku s tím, že před rokem 1996 není možná volba a že se nevyloučené doby řídí tehdy platnými zákony. Podle mého před rokem 1996 patřila do vyloučené doby doba, kdy se pobírali dávky z nemocenského pojištění a tedy i peněžitá pomoc v mateřství. Je tato úvaha správná a má smysl poslat námitku proti výpočtu důchodu?
Bylo by velmi nespravedlivé, kdyby matky, které se snažily si něco málo přivydělt a tento přivýdělek měly oficiálně a zdanili ho, by měly za toto být trestány v podobě „rozmělněné“ výše důchodu.
Děkuji. Hezký den
Odpověď:
Mohu požádat o vyloučení doby s nízkými výdělky i před rokem 1996?
Obecně mají výdělky přednost před vyloučenou dobou – pokud se kryjí dvě doby, kdy z jedné plynou vyměřovací základy a druhá by měla být hodnocena jako vyloučená doby, mají přednost výdělky. Výjimka platí v případě, že o vyloučení doby žadatel požádá. V tomto případě je však rozhodnutí ČSSZ správné – požádat o vyloučení výdělků, např. z důvodu péče o dítě do 4 let věku, je skutečně možné až v období od 1. 1. 1996. Zásadní pro tuto situaci jsou odst. 4 a 8 § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
(4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby
(…)
e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) a e), (poznámka.: odst. 2 písm. d): osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let)
(…)
(8) Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až k) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis
Zákon o důchodovém pojištění tedy rozděluje vyloučené doby na ty získané před. 1. 1. 1996 a po 31. 12. 1995 a požádat o vyloučení dob, které se kryly s vyměřovacím základem je skutečně možné pouze u druhé možnosti. Jak je uvedeno ve výše citovaném odst. 8 – jde o doby uvedené ve větě druhé (nikoliv první).
Podávat námitku proti tomuto postupu tedy nemá smysl, neboť jde o postup podle platného zákona. Nicméně souhlasím s vámi, že je to vůči lidem jako vy nespravedlivé.
