Jak se počítají výdělky při doložení doby svědeckým prohlášením?

Otázka:

Na informativním důchodovém listu mi chyběly 2 roky. Doložil jsem čestné prohlášení 3 svědků s výší mzdy, kterou jsem pobíral. Budou se mi počítat jako odpracované a uznají tuto částku nebo počítají z nějakého průměru? Děkuji.

Odpověď:

Jak se počítají výdělky při doložení doby svědeckým prohlášením?

Prohlášení svědků je až poslední možností, jak prokázat chybějící dobu pojištění. Upozorňuji, že ČSSZ nemusí mít vždy svědecká prohlášení za věrohodná a na základě svědectví dobu uznat.

Výdělek, který jste do svědeckého prohlášení uvedl vám ČSSZ počítat nebude. Pokud jde o dobu z rozhodného období (od roku 1986) a ČSSZ uzná dobu jako prokázanou, bude hodnocena jako tzv. vyloučená doba, aby se vám nezhoršoval průměrný výdělek z ostatních období.

Zákonná úprava
§ 16 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,

c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,

(…)