Jak postupovat, když člověk začne marodit těsně před odchodem do starobního důchodu?

Otázka:

Dobrý večer, prosím o radu. Příbuzný by měl odejít do důchodu 8.1.2016 – řádný, v 63 letech. V prosinci onemocněl, má problémy s páteří, nemoc bude zřejmě ještě pár měsíců. Prosím, uvažuji správně, že se nemá stresovat, má marodit do vyléčení a pak požádat o důchod? Nemá ukončen pracovní poměr, chtěl v práci končit 1.4. Když zpětně požádá o důchod k 8.1., bude doplatek důchodu započten s dobou pobírání nemocenské důchodcem – tedy snížení doplatku důchodu o vyplacení nemocenské nad 70 dní? Má obavy, že pokud si teď nepožádá o důchod a něco by se s ním stalo (např. při operaci) a zemřel, jeho manželka by nedostala vdovský důchod. Děkuji Vám za odpověď, předám ji svému příbuznému.

Odpověď:

Jak postupovat, když člověk začne marodit těsně před odchodem do starobního důchodu?

Vhodný postup je závislý na tom, zda vašemu příbuznému vychází vyšší starobní důchod nebo nemocenská.

Pokud je nemocenská vyšší než starobní důchod, je vhodné marodit až do vyléčení a poté si od konce nemocenské odpočítat 70 dní a od tohoto data zpěně požádat o starobní důchodu (pochopitelně nelze jít před 8. 1. 2016). Tímto postupem se sice neovlivní výše starobního důchodu, ale příbuzný si zajistí po dobu nemoci vyšší příjem (nemocenskou) a po dobu 70 dní současnou výplatu starobní důchodu a nemocenské. Upozorňuji, že starobní důchodce nemůže tzv. marodit v ochranné lhůtě, tj. po skončení pracovního poměru. Je tedy vhodné pracovní poměr neukončovat a na jeho skončení se v zaměstnání domluvit až k datu ukončení neschopenky.

V případě, že by byla nemocenská nižší než starobní důchod, je opět vhodné využít období, kdy může být současně vyplácena nemocenská a starobní důchod. V tomto případě však nemá smysl protahovat nemocenskou na více než 70 dní od 8. 1. 2016 a nemá smysl žádat od jiného data než do 8. 1. 2016, tj. od dosažení důchodového věku. Pokud by se žádalo od pozdějšího data, nejen, že by to nemělo vliv na výši starobního důchodu, ale po určitou dobu by váš příbuzný pobíral nižší nemocenskou, místo vyššího starobního důchodu.  Pokud by nemocenská byla souběžně s důchodem vyplácena déle než 70 dní, vznikl by přeplatek na nemocenské, který by byl zúčtován s případným doplatkem důchodu.

Jestliže váš příbuzný splňuje podmínky pro vznik nároku na starobní důchod, manželce by nárok na vdovský důchod také vznikl – obavy vašeho příbuzného jsou v tomto směru zbytečné. Určitým rizikem však je, že za vašeho příbuzného v případě úmrtí žádost o starobní důchod nikdo zpětně neuplatní – pozůstalí by tedy přišli o doplatek důchodu.