Otázka:
Dobrý večer,
dovolte prosím uvést, s Vaší pomocí hledat odpovědi na modelové případy:
1/ Pojištěnec, věkem splňující nárok na důchodové zajištění, dosáhnul v ČR k 1.1.2025 započtených 31,5 let pojištění, k témuž datu dosáhl 30 let pojištění bez náhradních dob. Důchod nepobírá, nadále dosud pracuje jako zaměstnanec na „procenta“ v výhledem, že si za každých 90 navýší výpočtový základ budoucího důchodu.
Otázka: Jak se při výpočtu důchodu vyhodnotí souběh doby pojištění a doby pojištění bez náhradních dob – podá-li např. žádost o důchod k 1.1.2026: započítá se mu 31 let pojištěni + 4 x 1,5 let za odvody na procenta do výpočtového základu, tedy 0,5 roku z pojištěných let se nezapočte, nebo 31 let + 4 x 1,5 let + 2 x 1,5 let?
Jsem si vědomí, že otázka je trochu naivní, ale ZDP 155/1995 § 14, odst. (1) přece jen do určité míry ponechává otázku otevřenou výkladu.
2/ Témuž pojištěnci z 1/ již byl přiznán plný starobní důchod za československou dobu pojištění do 31.12.1992 na Slovensku za 17 let pojištění Sociální pojišťovnou (pozn.: tamní zákon požaduje pro přiznání důchodu pouze 15 let pojištění). Od 1.1.1993 dosud odvádí pojištěnec sociální pojištění v ČR.
Otázka: Jak se při „sólo“ výpočtu ČR důchodu s cizím prvkem (v tomto případě specificky cizím – slovenským prvkem za čs. doby pojištění) postupuje:
a/ V kontextu české Rozhodné doby (od 1.1.1986, dosud) se doby československých zápočtů pojištění klasifikují jako doby pojištění (nebo NDP?) a pro účel výpočtu osobního vyměřovacího základu jako doby vyloučené?
Poznámka: napovídalo by tomu pravidlo ZDP 155/1995 § 13, odst. (1) jako rozcestník ačkoli to se odvolává na předchozí zákonné předpisy, již obtížně dohledatelné nebo potvrzuje též judikát NSS: https://sbirka.nssoud.cz/cz/duchodove-pojisteni-posuzovani-doby-prace-v-zahranici.p1675.html
3/ Otázka: Pokud je hypotéza z otázky 2/ pravdivá, je nezbytné žádat aby zmiňované doby čs. pojištění byly klasifikované jako doby vyloučené?
Úctivě předem děkuji.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Hodnocení výdělků z dob Československa při výpočtu českého důchodu
Otázku hodnocení dob před vznikem nároku a po vzniku nároku na starobní důchod neřeší § 14 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. (ten řeší, jak se zhodnotí doba, za na 80 % nebo na 100 % při souběhu), ale § 34 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. Tyto odstavce jasně odlišují hodnocení doby pojištění do vzniku nároku na důchod a po vzniku nároku na důchod. Doba po vzniku nároku se k době před vznikem nároku zhodnotí pouze v případě, že vám do dalšího celého roku chybí méně než 90 dní a tímto postupem byste tak získal další celý rok doby pojištění. Zda nárok na starobní důchod vznikl získáním 35 let pojištění nebo 30 let bez náhradních dob není podstatné.
V případě československých dob získaných před rokem 1993 se vždy (i u sólo i u dílčího důchodu) hodnotí skutečně získané hrubé výdělky z této doby. K vylučování této doby nedochází, ani se nepoužije denní indexovaný výdělek. Toto řeší článek 8 Správního ujednání k provádění smlouvy mezi ČR a SR:
Výdělky dosažené před rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky posuzuje každý ze smluvních států pro účely stanovení průměrného měsíčního výdělku tak, jako by šlo o výdělky získané na jeho území.
