Otázka:
Dobrý den,
nastudoval jsem si problematiku a snažím se zhodnotit rizika uplatnění výpočtové zamítačky nyní (2022) při datu odchodu do důchodu 1.7.2024, pokud mám v plánu „přesluhovat“ dokud mě bude práce bavit (popř. dokud bude sloužit zdraví). Chybí mi dvě informace. Chápu správně, že pokud požádám o přiznání za 2022, procentní výměra se mi „zafixuje“ a v případě odpracování dalších dvou let se mi:
a) zruší krácení
b) započítá procentní sazba (1,5% za každý rok, popř. 1,5% za každých 90 dní po 1.7.2024)
… ale už se v podstatě nebudou brát v potaz mé příjmy z těchto dvou let a výměra se bude zvyšovat jen příslušnými valorizacemi?
Co dalšího se může z roku na rok změnit, že by to ovlivnilo výpočet ve prospěch 2024? Základní sazba (minimální riziko), koeficienty výdělků minulých roků (?), popř. kalkulace procentní výměry? Pořád se mi zdá riziko malé oproti mimořádným valorizacím (za předpokladu, že mé příjmy budou spíše nižší nebo stejné jako v minulých letech).
Nemůžu na tuto otázku nikde najít odpověď.
Děkuji za pomoc.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Co dalšího se může z roku na rok změnit, že by to ovlivnilo výpočet ve prospěch 2024?
Výdělečnou činností vykonávanou před dosažením důchodového věku bez pobírání přiznaného předčasného důchodu si „odmažete“ krácení a pokud si o výplatu důchodu nepožádáte ani k datu dosažení důchodového věku, bude další doba hodnocena jako „klasická“ práce na procenta. Vyměřovací základy budou hodnoceny naposledy za rok 2021. Celý výpočet je proveden za podmínek roku 2022 (koeficienty, redukční hranice atd.) a následně dovalorizován.
Výpočet důchodu se mění každý rok. Pokud bude trvat situace, že inflace bude vysoká a mzdy ji nebudou „dohánět“, bude výhodnost postupu s odloženou výplatou platit i do dalšího roku. Zda se vám budou hodnotit výdělky jednoho dalšího (nebo dvou) roku, je málo významné. Stejně tak zvyšování koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu zas takový vliv nemá. To už spíše růst první redukční hranice, která se odvíjí od průměrné mzdy (činí 44 % průměrné mzdy – § 15 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.)
Zásadní se makroekonomické ukazatele, které výpočet ovlivňují jako celek. Protože obecně platí, že reálná mzda roste (nominální růst bývá vyšší než inflace), ve většině případů platí, že výpočet nového roku bývá výhodnější. K situacím, kdy je to naopak dochází právě v případě, že inflace roste rychleji než mzdy (zjednodušeně).
