Otázka:
Dobrý den, mám dotaz ohledně invalidního důchodu. Můj bratr, ročník 1976 trpí závažnou psychickou poruchou, která se mu celkem pravidelně vrací a to už po dobu 20ti let, jeho ošetřující lékař , mu už po několikáté napsal invalidní důchod stupně č2, ale bratr mi tvrdí, že mu ho nechtějí dát. Pravdou je, že z důvodu nemoci, nikde dost dlouho nepracoval, vždy jen příležitostně, protože hospitalizace většinou trvají několik měsíců. Zdrojem jeho příjmů byli sociální dávky z Anglie, kde nějakou dobu kdysi žil, nicméně ty mu po Brexitu skončily a nyní se ocitl opět v psychiatrické léčebně. Můj dotaz zní, jestli takový člověk, který si platí sice zdravotní pojištěni, ale neplatí si sociální ( byl veden na úřadu práce po většinu svého působení v CZ) má nárok na invalidní důchod. Se svou nemocí pracovat bohužel nemůže, protože jakýkoliv stres mu aktivuje bipolární poruchy. Moc děkuji za radu.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Člověk, který si platí sice zdravotní pojištěni, ale neplatí si sociální, má nárok na invalidní důchod?
O stanoveném stupni invalidity rozhoduje posudkový lékař OSSZ, tzn. ošetřující lékař vašeho bratra mu žádný invalidní důchod „napsat“ nemůže. Aby vznikl nárok na invalidní důchod, nestačí být pouze uznán invalidním, ale musí být získána i potřebná doba pojištění. Pokud získána není, muže být žadatel uznán invalidním, ale invalidní důchod mu přiznán není.
Potřebná doba pojištění se primárně zjišťuje z období před vznikem invalidity. Variantou tedy je prokázat, že invalidita vznikla hluboko v minulosti, kdy ještě váš bratr podmínku potřebné doby pojištění splňoval.
Zdravotní pojištění s potřebnou dobou pojištění nijak nesouvisí, důležité je sociální pojištění.
