Otázka:
Dobrý den,
Můžete, prosím vysvětlit následující otázku a odpověď z portálu Důchod.cz ze dne 11. 11. 2014:
Dotaz:
Dobrý den. Dne 24.11.2014 mi vzniká nárok na důchod – k tomuto datu budu mít 42 roků a 258 dnů pojištění (po zohlednění redukce na 80%) – do 43 let mi chybí 107 dnů.
Protože budu chtít mít započten výdělek za rok 2014 a můžu dále pracovat, plánuji, že budu „přesluhovat“ 90 dnů a zažádám o důchod k 22.2.2015.
A nyní dotaz, na který mi dosud nebyl schopen nikdo jednoznačně odpovědět: Pokud budu dále pracovat oněch chybějících 107 dnů, budu mít započteno 43 roků? Pokud ano, budu mít navíc započteno i 90 dnů „přesluhování“?
Předem velmi děkuji za odpověď.
Z obsáhlejší odpovědi vybírám:
Při přesluhování 107 kalendářních dní však nezískáte dobu pojištění v rozsahu 43 let a současně se Vám nezvýší zápočet za přesluhování o dalších 1,5 %. Při takovém postupu by se Vám za 107 dní zvýšil zápočet za odpracované roky o 3,0 %. Přičemž standardně do dosažení důchodového věku se zvyšuje zápočet o 3,0 % za dva celé odpracované roky.
Příští rok odcházím do důchodu a budu v téměř totožné situaci. Odpovědi na dotaz nerozumím. Jestliže tazatel bude „přesluhovat“ 107 dnů, získá rok navíc. Odložením odchodu do důchodu o více než 90 dnů získá také 1,5% za přesluhování. V čem je problém?
Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Starobní důchod na procenta
Vámi citovaná odpověď je správná. Zákon o důchodovém pojištění ve svém § 34 jasně odděluje hodnocení doby pojištění do nároku na starobní důchod a dobu pojištění získanou po nároku na starobní důchod (tzv. práce „nad nárok“ nebo „na procenta“).
Za každých 365 dní doby pojištění získaných do nároku na starobní důchod, získá pojištěnec 1,5 % výpočtového základu. Za každých 90 dní získaných po nároku na starobní důchod získá pojištěnec také 1,5 %. Teprve doba kratší 90 dnů (za kterou po nároku na důchod nezískáte 1,5 % navíc) se připočítá k době získané před nárokem na důchod.
Pokud by platilo vaše vysvětlení, byla by jedna doba zhodnocena dvakrát, což není možné. Vámi citovaný žadatel tedy nemůže získat 43 let pojištění, ale získá za 42 let pojištění a 258 dní 63 % výpočtového základu (42 x 1,5) a za 107 dní získá další 1,5 %. Pouze zbývajících 17 dní (107 – 90) se připočítá k době pojištění získané před nárokem. Získá tak sice 42 let a 275 dní, ale to je stále hodnoceno jako 42 let.
Zákonná úprava:
§ 34 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle jiného právního předpisu, (dále jen „důchodové spoření“), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé. Náhradní doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod se pro účely stanovení výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první přičítají k té době pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, popřípadě nezískal-li pojištěnec tuto dobu pojištění, se považují za tuto dobu. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a e) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a).
