Otázka:
Dobrý den, pane Maříku,
pořebovali bychom poradit u příbuzné (žena, r. 1963, 2 děti), kdy by byl nejvhodnější termín odchodu do starobního důchodu.
Do 31.8.2023 byla zaměstnaná na HPP (od ledna v PN) a 1.8.2023 byl přiznán ID 2. stupně s výplatou od 1. září 2023. Od 1. září 2023 do 31. srpna 2024 byla v evidenci ÚP a podpora byla vyplácena 11 měsíců. Od 1. září 2024 pracuje na HPP ve zkráceném úvazku a nárok na SD vzniká 21.10.2026.
Dle informací z rozhodnutí o ID má osobní vyměřovací základ 36.783 Kč (za roky 1986-2022).
Celková doba pojištění do 21.10.2027 činí 16915 dnů, tj. 46 roků a 125 dnů.
Po snížení náhradní doby pojištění (označ.ndp) na 80% doba pojištění činí 16769 dnů, tj. 45 roků a 344 dnů.
Doba pojištění bez náhradních dob do nároku činí 14558 dnů, tj. 39 roků a 323 dnů.
Nerozumíme tomu, proč je uveden termín 21.10.2027, když má nárok na SD 21.10.2026. Má si požádat o starobní důchod k tomuto termínu nebo datum posunout o několik dnů, aby měla navíc odpracovaný další rok? Případně dá se z vyměřovacího základu alespoň odhadnout, na jakou výši starobního důchodu by měla nárok?
Mockrát děkuji za odpověď.
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Proč je dopočtená doba uvedena do jiného data než do důchodového věku?
Dopočtená doba je osobním listě důchodového pojištění, který je součástí rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu proto, že dopočtená doba (zde vysvětluji, co to je) se hodnotí až do dosažení důchodového věku ženy, která nevychovala žádné dítě – § 41 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. Dopočtená doba neříká, kdy daná žena dosáhne důchodového věku.
Doba pojištění se dá spočítat, ale potřebuji znát přený průběh pojištění za celý život. Výpočet výše důchodu v roce 2026 půjde provést zhruba za dva měsíce (cca od poloviny září 2025), kdy budou teprve známé potřebné údaje.
