Otázka:
Dobry den,
Jde o hornicky důchod nebo obecni důchod. Hornicky důchod jsem splnil, ale obecní důchod je pro mne výhodnější, pokut by mi ČSSZ započetla celou dobu pro 3 stupeň invalidity, to je 34 let + 8 let = 42 let (od 15 roků do 65 roků). Horník který odpracoval více než 10 let uranových dolech má právo na důchod starobní 55 let. ČSSZ mi započetla pouze 34 let odpracovaných a 55 let do 65 let mi nezapočetla, i když jsem podál žádost o starobní důchod až 65 letech, to je (od 55 let do 65 let = 10 roků, po zkrácení na 80% = 8 roků).
Měl jsem invalidní důchod 3.stupně ob 1983 do 65 let. Už podle § 12 odst. 1 písm. a ) 121/1975 Sb., a podle § 11 odst 2 pism. a ) 128/1975 Sb., je odůvodňující nárok na starobní důchod již v 55 letech. Ale přesto podle rozhodnutí ÚDZ ze dne 02.08.1983 mám 42 roků a 95% dobu zaměstnání pro výši důchodu, bez přihlédnutí k době zaměstnání do 18 roku a věku nad 60 let.
Tím podle mne byla porušena zásada, že pojištěnec má právo vždy na dávku pro něho nejvýhodnější.
Ale podle ČSSZ jsem odpracoval 10 let v uranových dolech, tak že podle § 74a ZDP je můj důchodoví věk 55 letech a podle § 34 odst. 2) zákona 155/1995 Sb., a od 55 let do 65 let nelze invalidní důchod třetího stupně započítat. Ale podle mne na invaliditu třetího stupně hornickou nelze aplikovat § 34 odst. 2) zákona 155/1995 Sb.
Česká správa sociálního zabezpečení si plete zachovanou sníženou výhodu pro horníky kteří odpracovaly 10 let uranových dolech, že nárok na plny invalidní důchod po dosažení 55 let věku ze zákona zaniká, jako je to v ustanovení § 61a zákona č.155/1995 Sb. Pokud by to bylo správně pak, Česká správa sociálního zabezpečení sníženou výhodu pro horníky kteří odpracovaly 10 let uranových dolech, počítá špatně i částečný invalidní důchod (dnes první a druhy stupeň invalidního důchodu) po úrazu či nemoci z povolání po dosažení 55 let, by nemohli pracovat na procenta a to 1,5% výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní, ale pouze za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4% výpočtového základu, jako u starobního důchodu.
Předem děkujeme za odpověď
(redakčně neupravováno)
Odpověď:
Pobírání invalidního důchodu, nárok na hornický důchod a hodnocení doby po 55. roce
Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně (dříve plného invalidního důchodu) je náhradní dobou pojištění a ta se po vzniku nároku na starobní důchod nehodnotí – § 33 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Pokud jste měl v důsledku zaměstnání v I. UA kategorii nárok na snížení důchodového věku na 55 let, ČSSZ postupuje správně, pokud vám po vzniku nároku na starobní důchod (tj. od 55. narozenin) dobu pobírání invalidního důchodu nehodnotí (protože po vzniku nároku na starobní důchod ji hodnotit nemůže).
To, že vám při výpočtu invalidního důchodu byla hodnocena dopočtená doba do běžného důchodového věku je správně a nijak to nesouvisí s výše uvedeným, tj. se skutečným důchodový věkem. Dnes se také dopočtená doba dopočítává do dosažení důchodového věku bezdětné ženy a je jedno zda jste muž nebo žena s pěti dětmi.
„Tím podle mne byla porušena zásada, že pojištěnec má právo vždy na dávku pro
něho nejvýhodnější.“ – Taková zásada neexistuje, resp. ne v takovém smyslu, jak si ji podle všeho vykládáte.
Horníci, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně mohou pracovat na procenta (zvýšení důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní) a v praxi se tak i děje. Na toto zvýšení je nárok, pokud vznikne nárok na starobní důchod (dosažením důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění), starobní důchod není vyplácen a důchodce dále vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním pojištění. Toto tito invalidní důchodci splňují. Jde o naprosto odlišnou situaci od té vaší – vy jste nepracoval a pobíral jste invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Tím se vracíme zpět k prvnímu odstavci mé odpovědi – mít hodnocenu dobu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně po vzniku nároku na starobní důchod není možné. A vám nárok na starobní důchod vznikl v 55 letech.
Pro úplnost dodávám, že pokud byste po vzniku nároku na starobní důchod vykonával výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním pojištění, byla by hodnocena stejně jako doba před nárokem na důchodu, tj. 1,5 % výpočtového základu za každých 365 dní pojištění – § 34 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
Otázka doplněna:
Doplnění dotazu.
Ale podle § 5 odst.1 písm.t ) zákona č.155/1995 Sb. a zákona 43/2010 Sb., je invalidita třetího stupně podle § 32 odst.2) a její přílohu k tomuto zákonu. Jde o obecný důchodový věk podle roků narození, proto nejde na invaliditu třetího stupně aplikovat § 34 odst. 2) zákona č.155/1995 Sb. a zákona 43/2010 Sb., hornicky důchod v 50 nebo 55 letech.
Samo splnění podmínek nároku na starobní důchod není spojeno s dalšími důsledky, neboť podle § 54 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., teprve podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu, při splnění podmínek nároku na dávku nebo její výplatu, se může pojištěnec stát jejím poživatelem. Proto že jsem neuplatnil tento nárok, nemohlo dojít ke splnění podmínek ustanovení § 74a nebo § 76a zákona č. 155/1995 Sb.
I podle portálu ČSSZ – slovník sociálního zabezpečení ČSSZ.
Hornické důchody
Odpověď doplněna:
Nárok na starobní důchod vzniká splněním dvou podmínek – dosažením důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Obě tyto podmínky jste splnil v 55 letech a od tohoto data (vzniku nároku na starobní důchod) již náhradní doba (pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) nemůže být hodnocena. Poživatelem důchodu se skutečně stáváte až po uplatnění žádosti a přiznání výplaty, ale to s výše uvedeným nesouvisí – jak píši výše, rozhodující je vznik nároku.
