Je možné, aby mi započítali jen část pracovního poměru, když evidentně tento trval před problémem?

Otázka:

Dobrý den, 19.6.2022 odcházím do starobního předčasného důchodu ( o jeden rok dříve) V r. 1986 jsem nastoupil zaměstnání v odborném učilišti jako sportovní referent. Pracovní poměr trval nepřetržitě do 31.10.1989. V té době jsem dálkově studoval VŠ( do září 1988) kdy jsem studium řádně ukončil. V přehledu IOLP mám tuto dobu však započítanou jako dobu studia a ndp bez vyměřovacího základu, přestože jsem pobíral mzdu. Pokud tam mám někde dobu „zaměstnání“ a vyměřovací základ tak je to z vedlejšího úvazku jako učitel Tv. Rok 1989 mám započítán do června jen z vedlejšího úvazku včetně vyměřovacího základu, který je za 6 měsíců 2690 Kč. Červenec a srpen mám opět jako „studium“ ndp a září a říjen opět jen vedlejší úvazek. Pracovnice na OSSZ mi řekla, že pravděpodobně mi dobu „jako studia“ opraví na zaměstnání ,tedy z 80% započitatelné doby na 100% a výdělky do konce r. 1988 , že snad budou spočítány podle několika výplatních pásek, které jsem měl uloženy a doložil jsem je. Ale r. 1989 mi údajně v Praze započítají jen na dny,ale ne výdělkem, protože ho nemají z čeho spočítat. Prý jsem nedoložil výplatní pásky a záznamy se nedochovaly. Učiliště bylo zrušeno a v archivech nic není a nástupnická organizace snad archiv skartovala. v daném případě se jedná celkem o 10 měsíců času a výdělku. Stejný problém mám v r. 1997, kdy mi vznikl pracovní poměr 1.8. 1997 (doložil jsem pracovní smlouvu a platový výměr) , čas mi snad započítaji od začátku, ale vyměřovací základ až od listopadu 1997, protože za první 3 měsíce prý nikde nic nedohledali ( až od listopadu) Tato společnost již také neexistuje ( měla sídlo v Praze) V obou případech byla uzavřena řádná smlouva a doložen platový výměr a pracovní poměr trval neustále. Jsem povinen si schovávat doma výplatní lístky? Je možné aby mi započítali jen část pracovního poměru, když evidentně tento trval před problémem, nebo začali započítávat až 3 měsíce po vzniku pracovního poměru s odůvodněním , že „oni nic nedohledali? Je možné argumentovat alespoň nejnižší částkou uvedenou na platovém výměru ? Jaké jsou možné opravné prostředky, když bych se i podruhé odvolal proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Děkuji za odpověď

(redakčně neupravováno)

Odpověď:

Je možné, aby mi započítali jen část pracovního poměru, když evidentně tento trval před problémem?

Je třeba rozlišovat dobu před rokem 1996, kdy platil zákon o sociálním zabezpečení a dobu po roce 1995, kdy platí zákon o důchodovém pojištění.

Pro období před rokem 1996 platí, že pro zhodnocení doby zaměstnání stačí prokázat začátek a konec zaměstnání (např. pracovní smlouvou a výpovědí, „zápočtovým listem apod.) a doba vám může být zhodnocena. Hrubé výdělky je možné zhodnotit pouze pokud jsou doloženy konkrétní údaje např. ze mzdových listů nebo výplatních pásek. Pokud není možné výdělky doložit, je tato doba hodnocena jako vyloučená, která zajistí, že se nezhorší průměr z ostatních výdělků.

Po roce 1995 platí, že pro účast na pojištění je mít zúčtován příjem. Pro zhodnocení dob již nestačí doložit začátek a konec pojištění, ale je třeba znát přesné výdělky z jednotlivých měsíců. Účast na pojištění se vám započítá pouze za měsíce, ve kterých byla prokázána, ať už dříve z ELDP nebo příp. z nově doložených dokladů, ze kterých je nutné provést rekonstrukci ELDP. Platový výměr k prokázání výdělku nestačí. Často se tak stává, že účast na pojištění je prokázána jen v některých měsících a některých letech.

Vy povinnost schovávat si výplatní pásky nemáte. To ale nic nemění na tom, že ČSSZ vám nemůže zhodnotit dobu ani vyměřovací základy, které nejsou prokázány.

Pokud není možné doložit nějakou dobu pojištění nebo zaměstnání, je možné doložit čestná prohlášení dvou svědků, kteří s vámi byli zaměstnaní. Jde o poslední možnost, ale záleží na ČSSZ, zda svědecká prohlášení vyhodnotí jako důvěryhodná. Výdělky však ani tímto způsobem nedoložíte.

Proti rozhodnutí ČSSZ je možné podat námitku. Proti rozhodnutí o námitce je možné podat do dvou měsíců žalobu k místně příslušnému krajskému soudu.